Tuesday, August 28, 2007

Koupelna a tak vůbec

Krom záchodu je značně důležitá (a často opomíjená) místnost i koupelna. Nehodlám řešit, jestli používat sprchový kout nebo vanu, to je záležitostí každého člověka osobní tužby. Třeba já osobně se ve sprše necítím vykoupaný, ale jak říkám, jde o osobní chuť každého zvlášt. Podstatnějším rozdílem je, jestli má být ta vana (případně sprcha) plechová, smaltovaná, nebo jestli dá člověk přednost modernější akrylátové. Obé má svoje pro a proti. Zatímco smalt se někdy odrazí již při velmi malém nárazu (například sprcha jež se uvolní z držáčku a spadne na vanu je relativně běžná záležitost, a může způsobit problémy..) akryláty jsou do značné míry odolnější. Jenže naopak, když pak jde o větší náraz (nebo prostě těžšího člověka) tak dokáže prostě a jednoduše prasknout (obzvláště oblíbené vany s bublinkovou koupelí občas krásně praskají v místě těch trysek, protože je tam přecejen oslabený materiál. A taková vana potom pochpoitelně teče (nebo alespoň kape) a dělá problémy.. A sprchová vanička prý umí totéž. O rozložení koupelny nicméně také docela rozhoduje pohyblivost uživatelů. Ono to zní divně, ale nějak lehce postiženou či méně pohyblivou osobu má v rodině snad každý, a při zařizování koupelny to chce myslet na to, aby se tam dotyčný nepřizabil. Nu a na závěr jen taková perlička: proč jsou často mnohem dražší obyčejná hladká umývadla, nežli módnější s různými záhyba, prolisy a podobně? Kamarádovi to posledně osvětlil známý dělající v porcelánce. Ono totiž ty hladké tlustší stěny prostě spotřebují více materiálu, na každém tom prolisu či ornamentu se nějaké to deko kaolínu ušetří, nehledě už na to, že lehčí (a s tenčími stěnami) výrobek schne rychleji a snadněji se vypálí.

Wednesday, August 22, 2007

O záchodovém prkénku

Taková obyčejné věc, prkýnko od haj.lu. Ale ono je docela nezbytné. Nebo alespoň, když chybí či je nějak problematické, tak mění základní lidskou potřebu v utrpení. Například takové to trochu prasklé vzadu, jak se to běžně stává u starších kusů. Člověk si sedne v pohodě, poslouží si, jenže jak sedí, tak se prasklinka roztahne a při vstávání se do ní skřípne kousek kůže. Lze vřele doporučit, je to mimořádně fuj zážitek. To už je opravdu lepší takové to nové, nejlevnější (asi za stovku v různém obi, bauhaus a spol), které je jen tenkým umělohmotným výliskem. Upřímně, ono je lepší než mnoho těch ostatních laciných, co se ale tváří více nobl, že mají zespoda různé nožičky, aby nedosedaly přímo prkénkem na mísu. Ty totiž jak jsou levnošmejd, tak se jim ty nožičky deformují či lámou, a ve výsledku prkénko volně pluje po záchodě, a člověka div neschodí. Ten nejlevnější krám totiř žádné podobné výrůstky naspodu nemá, je naprosto hladký, jen pár mm tlustý, takže se na něm nemá olamovat co. Zato ale má vinou nekvalitní výroby docela ostré hrany, ale to srovná asi tak minutová práce s nožem. Oproti tomu existují třebas i mnohem luxusnější prkénka opravdu dřevěná (No, upřímně, nepřijde mi to moc praktické. Už jen to, že člověk občas zapomene prkénko zvednuté a to pak spadne. Přijde mi, že s tím dřevěným, těžkým, člověk riskuje rozbitou mísu, což je nejen nepříjemný výdaj, ale také schánění nové a asi i instalatéra, málokdo si namontuje sám) či třebas polstrovaná s kůží a podobně. Pravda, podobné výstřelky už opravdu něco stojí, ael co by člověk pro své pozadí neudělal že?