Samotná topná tělesa

Musí krom funkčnosti splňovat i jistá estetická hlediska. Zkrátka a jednoduše řečeno, topení by mělo být udělané tak, aby neuráželo oči (a pokudmožno třebas ani nohy vystouplými trubkami, ani čímkoliv jiným. Chtějte vše vidět, ještě než vám to případná firma nemontuje. Orezlé trubky a topná tělesa ústředního topení mohou sice být naprosto v pořádku (ležely někde ve stavebninách pár týdnů na dešti) ale také mohou pocházet z nějaké bouračky a někdo je jen přetáhl letlampu či odlakovačem, a bůhví čím je to zanesené nebo kde prorezlé. Vždy bacha na podnikavce jež se snaží podobně vydělávat. ono totiž například právě tělesa ústředního topení jde jen tak naházet do ohně, pak umýt ředidlem, a vypadají skoro jako nová. Totéž třebas kotlík v karmě, do nové se dá zamontovat prohnilý v ceně váhy mědi a ten nový prodat jinde. Snad podezírám lidi okolo až příliš, ale bohužel jde spíš o špatné zkušenosti.

Všeho s mírou

I izolace je ovšem potřeba patřičné množství. Ono totiž pokud vám investice 10 000 kč do lepšího odizolování jedné místnosti přinese roční úsporu 200 kč na topení, tak jde o nesmyslnou investici. Na druhou stranu, pokud za stejné odizolování budete předpokládat ušetřené teplo za 500 kč a více ročně, tak již to má smysl, a pokud by šlo o více jak 1000, tak je naopak investice velice rozumná, dá se očekávat že ceny energií asi neklesnou. Hlavně se soustřeďte na to, kudy vám teplo opravdu uniká, a co je prostě jen normální tepelná ztráta. Nemá smysl zateplovat dokonale zeď, pokud vám naprostá většina tepla uniká přes staré jednoduché okno a podobně. Také je potřeba porovnávat ceny různých zateplovacích materiálů.. Je pěkné, pokud přes speciální izolační hmotu uniká jen polovina tepla co přes normální polystyren, ale ne pokud dotyčný materiál stojí 4* tolik. To by pak bylo rozumnější dát na stěnu dvojí polystyrenovou izolaci, a vyjde vás to na polovičku.

Alternativní topení IV

Další možností vytápění domu netradičními způsoby je využití metanu vznikajícího z odpadků. Obecně to funguje tak, že se odpad organického původu hází do uzavřené nádoby, kde hnije a vyvíjí topný plyn, a vyhozené do popelnice jsou až vyhnilé zbytky. V případě že je odpadů po ruce dostatek (například u zemědělců) tak jde o relativně ideální topení, protože kromě fyzické práce (nutnost umísťovat odpad do vyhnívacích nádrží, a jejich následné vysýpání) jde o topení prakticky zadarmo. V podstatě se tak topí hnojem a slupkami z brambor, které ovšem nijak netratí na své hodnotě jako biologické hnojivo, a lze je tak krásně využít prakticky beze zbytku. Jen je to poněkud nechutné a nehygienické.

Alternativní topení III

Další možností alternativního vytápění je použití takzvaného tepelného čerpadla. To funguje na podobném principu jako lednička, látka s nízkým bodem vypařování je stlačena, a poté se rozpíná. Akorát že zde dotyčná látka ochlazuje kapalinu proudící (většinou) ve vrtu v zemi, využívajíce faktu, že pod hloubkou asi 3 metrů má země stabilních cca 10 stupňů, a namísto toho aby se po stlačení ohřátá ochlazovala vzduchovým chladičem jako právě u chladničky, tak prochází výměníkem tepla, kde ohřívá tekutinu kolující v topení domu. Zisk tepla je ale závislý ma elektrickém pohonu kompresoru. Na druhou stranu takhle získáte z KWH elektřiny asi 3-4* více tepla, než kdybyste použili elektrický ohřívač vody. Šikovné, ale bohužel, velice drahé, a bohužel, státní příspěvek jež kdysi značnou část ceny pokryl víceméně vymizel. Lehkým problémem také je, že takto teplou tekutinu nelze prohánět standartními radiátory, na to je příliš studená (max 50 C) jsou potřeba buď velkoplošná tělesa, nebo třeba topení ve zdi či v podlaze.

Alternativní zdroje II

Ono i když se to nezdá, tak za použití vhodných přístrojů a nástrojů, a za následného vhodného využití se dá z přírody okolo nás vyždímet docela hodně tepla, za použití relativně malých množství elektřiny. Jednou z možností (relativně ne cenově náročných) je možnost využití kolektorů absorbujících sluneční světlo (teplo) do tmavé kapaliny. Na rozdíl od solárních článků, jež dodávají minimum elektřiny, tepelný kolektor o ploše několika málo metrů čtveřečních dokáže dodat (i v zimě) překvapivé množství tepla. V dobře izolovaném objektu se dá říci, že naprostou většinu, až skoro všechno. Podobné systémy totiž využívají nějakou akumulační nádrž, (obvykle o objemu několik kubíků) jež dokáže značné množství tepla uskladnit ještě před opravdovou zimou, případně za pěkných slunečných dnů, a vydávat jej až později, když slunce nesvítí. Vlastně jediná energie potřebná k tomuto topení je malé množství elektřiny pohánějící čerpadlo jež žene teplou náplň dolů do akumulační nádoby, a studenou nahoru, aby se ohřála. Jedinou nevýhodou je to, že musíte mít pro jistotu ještě druhý zdroj tepla, pro případ že by nastala delší dobu zima taková, že solární energie nestačí. Na druhou stranu ale, přitápět měsíc v roce malým plynovým nebo elektrickým kotlem na poloviční výkon je mnohem výhodnější, nežli topit jím naplno celou topnou sezonu. Bohužel, druhý problém je cena, všechno něco stojí, a kolektory nejsou zrovna nejlevnější. Ale na druhou stranu, těžko si lze představit ekologičtější způsob získávání teplé vody.

Zateplování

Když jsem minule mluvil o tepelné izolaci, nějak mi nedošlo, že je to až nechutně aktuálně kutilské téma. Abych vysvětlil: babička žije v takové té půdní nástavb, co jí podstatné část čouhá do prostoru, a dům je odfláknutý až nechutně, na izolaci se jaksi asi nedostalo (Nebo měl stavbyvedoucí perfektně izolovanou chatku) A tak bylo nutné ve dnech počínající zimy nějak řešit právě problém ztrát tepla. Nu a jelikož byl k dispozici starší koberec, dobře vypadající, ale nevyhovující na podlahu, tak jsme se rozhodli udělat izolaci právě z něj. Tedy, ne přitlouct koberec na celou stěnu, to by asi vypadalo drasticky, ale celá ta z domu vyčnívající část dostala do výšky metr deset dvojitou vrstvu koberce, dole založeného pod koberec na podlaze, nahoře přichyceného lištami. Výsledek vypadá docela elegantně, a musím říct, že izolační účinky se projevily prakticky okamžitě, během asi hodiny se v bytě citelně oteplilo, aniž by kdo sahal na nastavení kamen. A přitom jde o směšnou cenu materiálu, ve srovnání s profesionální izolací. Více než 10m délky stěny vyšlo na necelých 300 kč, což se nepochybně vyplatí již za jedinou zimu na ušetřeném topení.

Topení: Alternativní zdroje

Již delší dobu existují různé alternaivní možnosti, jak si při topení pomoci samotnou přírodou. Každopádně ale nejen při jejich využití by se mělo napřed předcházet tepelným ztrátám. Čili napřed na domu (vnějších stěnách bytu, a nemyslete si, že stěnou na codbu nebo do vedlejšího pokoje neuniká teplo) zařídit důkladnou izolaci. U nového domu či bytu není problém, u staršího dome se prostě provádí zvenčí. Problém je u stařších bytů, kde se pak domácí (ostatní spolubydlící) rozhodnou, že žádné zateplování celého domu nebude. I pak se ale vždy dá prostě zateplit jen samotný byt, a to přiděláním izolace na vnější stěny. (ty sice ztloustnou o pár cm, ale co se holt dá dělat?) Náklady na vytápění dotyčného obydlí se obvykle dají relativně snadno srazit o přibližně 50%, s trochou snahy (hlavně u novostaveb, když je pořádně zpracovaný projekt, ne jako od šikulů co vyjdou ze školy a něco narýsují za odpoledne a ono to pak spadne, nebo se ukáže že zapoměl vyprojektovat dveře na záchod, a blbí ale disciplinovaní uprajinci to tak opravdu postavili. (bohužel, to neni vtip..)) i stavba mnohem nenáročnější. Takzvané nulové domy mají oproti běžné stavbě spotřebu energie nižší o více jak 80%, a to nejen na vytápění, ale většinou bývají stavěny tak, aby šlo i o teplou užitkovou vodu, případně v létě úspora za elektřinu na nepoužívání klimatizace. (a přesto se v nich nepečete) Ale o tom až zase příště, zdá se mi, že se nějak moc rozkecávám.