O záchodovém prkénku

Taková obyčejné věc, prkýnko od haj.lu. Ale ono je docela nezbytné. Nebo alespoň, když chybí či je nějak problematické, tak mění základní lidskou potřebu v utrpení. Například takové to trochu prasklé vzadu, jak se to běžně stává u starších kusů. Člověk si sedne v pohodě, poslouží si, jenže jak sedí, tak se prasklinka roztahne a při vstávání se do ní skřípne kousek kůže. Lze vřele doporučit, je to mimořádně fuj zážitek. To už je opravdu lepší takové to nové, nejlevnější (asi za stovku v různém obi, bauhaus a spol), které je jen tenkým umělohmotným výliskem. Upřímně, ono je lepší než mnoho těch ostatních laciných, co se ale tváří více nobl, že mají zespoda různé nožičky, aby nedosedaly přímo prkénkem na mísu. Ty totiž jak jsou levnošmejd, tak se jim ty nožičky deformují či lámou, a ve výsledku prkénko volně pluje po záchodě, a člověka div neschodí. Ten nejlevnější krám totiř žádné podobné výrůstky naspodu nemá, je naprosto hladký, jen pár mm tlustý, takže se na něm nemá olamovat co. Zato ale má vinou nekvalitní výroby docela ostré hrany, ale to srovná asi tak minutová práce s nožem. Oproti tomu existují třebas i mnohem luxusnější prkénka opravdu dřevěná (No, upřímně, nepřijde mi to moc praktické. Už jen to, že člověk občas zapomene prkénko zvednuté a to pak spadne. Přijde mi, že s tím dřevěným, těžkým, člověk riskuje rozbitou mísu, což je nejen nepříjemný výdaj, ale také schánění nové a asi i instalatéra, málokdo si namontuje sám) či třebas polstrovaná s kůží a podobně. Pravda, podobné výstřelky už opravdu něco stojí, ael co by člověk pro své pozadí neudělal že?