Wednesday, October 28, 2009

Tak nám zrušili žárovky

Diktát Evropské Unie zakázal prodávat klasické žárovky, zatím o příkonu nad 80W. Pravda, ono to ze začátku vypadá jako rozumné řešení, ale jsou místa, kam se osvětlení úsporkami prostě nehodí. Respektive je takových míst docela požehnaně, prakticky všude, kde se potřebuje jen krátce posvítit. Konkrétně třeba veškeré chodby a schodiště v domech, záchody, spíže, komory a podobně. Třeba v koupelně se již dá očekávat, že se bude svítit deset a více minut, ale na kratší dobu je úsporka nejenže značně neúsporná, ale navíc se takovým bliknutím jen ničí. Problémem není ani tak doba svícení, jako spíše počet startů a zhasnutí, Ostatně naprostá většina lidí používá úsporky ze supermarketů, značně diskutabilní kvality, kterým odchází právě elektronika, zatímco sama trubice by svítila ještě docela dlouho. A také nikdo z politiků nezahrnul do svých úvah spotřebu rtuti, která jednak je jedovatá, ale také se musí někde těžit, zpracovávat a převážet následně to fabriky na úsporky, a to celé se také neobejde bez poměrně solidní spotřeby elektřiny a nafty. Inu, jako onbykle, když má nevzdělanec byť relativně dobrý nápad, tak to dopadne tragicky. Mnohem rozumnější by bylo uvalit na klasické žárovky speciální daň, třeba 30 kč na kusu, a kdo jí pak kam opravdu potřebuje, ten by jí koupil stejně, a kdo nepotřebuje, tak by šel do úsporných. Ostatně, dnes již došlo i na led žárovky, pravda zatím jsou relativně problémové. Led žárovka o "výkonu" jako 40W žárovka totiž stojí ke čtyřem stovkám. Pravda, sice má mnohonásobně delší životnost, spotřebu jako ta úsporka a přitom nehřeje, ale přecijen, na osvícení střední místnosti dát tisícovku nebo dvanáct set jen za žárovky mi přijde trochu drastické. Snad za pár let, až se více rozšíří a jejich ceny klesnou na nějakou normální úroveň.

Thursday, January 31, 2008

Nízkoenergetické bydlení?

Tak nám začaly platit takzvané ekologické daně. Přesněji řečeno, za jakoukoliv energii si ještě připlatíme. Proč i za ekologičtější, jako je plyn a elektřina? Inu, státu se hodí každý příjem, hlavně tento, podložený zelenou ideologií. Pravda, oni zelení občané obvykle nemyslí a jejich akce jdou krásně proti sobě, to se ostatně v případě energií z obnovitelných zdrojů již ukazuje. Na výrobu elektřiny či plynu z obnovitelných zdrojů leckdy padne stejně tolik energie vy formě benzínu nebo nafty, nezřídka dokonce i více.Jak ale zařídit, abychom se chovalo doopravdy zeleně? Nebo alespoň tak šetrně, jak jen je to možné? Vždyť mnoho rodin by mohlo bez problémů snížit svou spotřebu energií o polovinu, aniž by je to stálo příliš námahy. Ostatně přečíst si, jak nový spotřebič šetří energii a jít si ho koupit může jen magor. Na druhou stranu, když doslouží stará lednička, pračka nebo myčka, PAK má opravdu smysl si prohlédnout, co se dá koupit a volit rozumně. Ostatně, neplatíme jen elektřinu, ale třeba také vodu, proto nění na škodu při výběru pračky hledět i na spotřebu vody. Ne druhou stranu, dopporučuje se sprchování, že je úspornější. Kdo by mi sahnul na vanu plnou vody, ten riskuje život. Pak je tu například osvětlení. Úsporka je sice výborným zdrojem světla na delší dobu, ale na určitá místa se nehodí. Například do spíže, nebo na záchod. Problém je, že jí chvíli trvá, nežli se plně rozsvítí. A tudíž je v místnosti, kam člověk vběhne, rozsvítí, něco potřebuje a hned zas odejde prakticky k ničemu. Tam by se hodilo například osvětlení led diodami, nicméně to je zatím jaksi nedostupné.

Sunday, September 16, 2007

Nábytek

Jakýpak máte v bytě nábytek? Starší nebo moderní, to je jedno. Ale jakou má barvu a povrch? Je to přírodní dřevo, jen tak přetřené nějakým ochranným lakem, nebo třeba kov v kombinaci s něčím? Prakticky jakýkoliv nábytek je alespoň někde něčím natřený, aŤ již jde o lak barevný, kvůli barvě, nebo jen bezbarvý pro ochranu. A co dělat, když se nábytek otříská? Nu asi holt člověku nzebyde nic jného, nežli ho znovu natřít. Respektive asi jen domáznout ta omlácená místa. Nu, v případě třeba noh od židlí je to snadné, ale takové natlučené dveře od skříně či od pokoje, to je již trochu problém. A další problémy dodává, když má člověk doma nějaká zvířata. Tedy, ne třebas morče, ale kočku či psa, ti se rádi sami nabarví. A navíc čerstvě natřená místa ochlupatí.

Tuesday, August 28, 2007

Koupelna a tak vůbec

Krom záchodu je značně důležitá (a často opomíjená) místnost i koupelna. Nehodlám řešit, jestli používat sprchový kout nebo vanu, to je záležitostí každého člověka osobní tužby. Třeba já osobně se ve sprše necítím vykoupaný, ale jak říkám, jde o osobní chuť každého zvlášt. Podstatnějším rozdílem je, jestli má být ta vana (případně sprcha) plechová, smaltovaná, nebo jestli dá člověk přednost modernější akrylátové. Obé má svoje pro a proti. Zatímco smalt se někdy odrazí již při velmi malém nárazu (například sprcha jež se uvolní z držáčku a spadne na vanu je relativně běžná záležitost, a může způsobit problémy..) akryláty jsou do značné míry odolnější. Jenže naopak, když pak jde o větší náraz (nebo prostě těžšího člověka) tak dokáže prostě a jednoduše prasknout (obzvláště oblíbené vany s bublinkovou koupelí občas krásně praskají v místě těch trysek, protože je tam přecejen oslabený materiál. A taková vana potom pochpoitelně teče (nebo alespoň kape) a dělá problémy.. A sprchová vanička prý umí totéž. O rozložení koupelny nicméně také docela rozhoduje pohyblivost uživatelů. Ono to zní divně, ale nějak lehce postiženou či méně pohyblivou osobu má v rodině snad každý, a při zařizování koupelny to chce myslet na to, aby se tam dotyčný nepřizabil. Nu a na závěr jen taková perlička: proč jsou často mnohem dražší obyčejná hladká umývadla, nežli módnější s různými záhyba, prolisy a podobně? Kamarádovi to posledně osvětlil známý dělající v porcelánce. Ono totiž ty hladké tlustší stěny prostě spotřebují více materiálu, na každém tom prolisu či ornamentu se nějaké to deko kaolínu ušetří, nehledě už na to, že lehčí (a s tenčími stěnami) výrobek schne rychleji a snadněji se vypálí.

Wednesday, August 22, 2007

O záchodovém prkénku

Taková obyčejné věc, prkýnko od haj.lu. Ale ono je docela nezbytné. Nebo alespoň, když chybí či je nějak problematické, tak mění základní lidskou potřebu v utrpení. Například takové to trochu prasklé vzadu, jak se to běžně stává u starších kusů. Člověk si sedne v pohodě, poslouží si, jenže jak sedí, tak se prasklinka roztahne a při vstávání se do ní skřípne kousek kůže. Lze vřele doporučit, je to mimořádně fuj zážitek. To už je opravdu lepší takové to nové, nejlevnější (asi za stovku v různém obi, bauhaus a spol), které je jen tenkým umělohmotným výliskem. Upřímně, ono je lepší než mnoho těch ostatních laciných, co se ale tváří více nobl, že mají zespoda různé nožičky, aby nedosedaly přímo prkénkem na mísu. Ty totiž jak jsou levnošmejd, tak se jim ty nožičky deformují či lámou, a ve výsledku prkénko volně pluje po záchodě, a člověka div neschodí. Ten nejlevnější krám totiř žádné podobné výrůstky naspodu nemá, je naprosto hladký, jen pár mm tlustý, takže se na něm nemá olamovat co. Zato ale má vinou nekvalitní výroby docela ostré hrany, ale to srovná asi tak minutová práce s nožem. Oproti tomu existují třebas i mnohem luxusnější prkénka opravdu dřevěná (No, upřímně, nepřijde mi to moc praktické. Už jen to, že člověk občas zapomene prkénko zvednuté a to pak spadne. Přijde mi, že s tím dřevěným, těžkým, člověk riskuje rozbitou mísu, což je nejen nepříjemný výdaj, ale také schánění nové a asi i instalatéra, málokdo si namontuje sám) či třebas polstrovaná s kůží a podobně. Pravda, podobné výstřelky už opravdu něco stojí, ael co by člověk pro své pozadí neudělal že?

Saturday, July 21, 2007

Květiny v bytě

K bydlení patří neodmyslitelně i něco zeleného, jde jen o to, jestli ve váze či květináči. Nepočítám lidi, co zastrkají do květináčů umělotinu a tváří se, že mají v bytě květiny, to je opravdu krajní řešení.. Vždyť nějakou tu nenáročnou květinu může mít snad každý. V nějakém tom malém květináči.. Ono jde i o celkový přístup k přírodě, ten kdo se stará doma o vlastní, tak snad nebude někde venku cizí ničit. Známý má takhle udělaného něco přímo geniálního: zatravněný balkon. Prostě odizoloval balkon, aby nevlhl a neprorůstal, navrch se přivezly dva nebo tři pytle substrátu a naselo travní semeno. Výsledkem je krásná travička, co nejenže čistí vzduch, ale ještě je v pokoji v těchto vedrech o několik stupňů méně. Tohle jde samozřejmě jen v některých případech, ale šlo by jen doporučit. Zato květina v květináči uvnitř bytu nemusí být jen na okně. Viděl jsem velmi elegantně umístěné květiny u vnitřních stěn bytu. Pravda, těm se již muselo přisvěcovat, ale ona spotřeba malé úsporky není tak strašná. Přecijen nějaké světlo od okna doputuje, a pokud nejde o květinu extrémně světlomilnou, tak jí bohatě stačí úsporka 10 wattů, což při svícení 10 hodin deně dává šílenou spotřebu asi 3 KW za měsíc. Co by holt člověk nedal za ten kousek soukromé zeleně.

Thursday, July 05, 2007

Co dělat v létě?

Pokud máte v letních vedrech v bytě horko, co se s tím dá dělat? Poslední dobou bývá i v čechách přes léto taplota jako v tropech, a tak se lidé snaží si všelijak svépomocně odlehčit. Samozřejmě, že hodně pomůže, pokud jsou prostě okolo objektu masivní zdi, jež během dne absorbují mnoho tepla, aniž by ho pustily dovnitř, ale to jaksi nejde ovlivnit. Paradoxně docela značný vliv má kvalitně provedené zateplení. Ono totiž nejde ani tak o zateplení, ale hlavně o kvalitní tepelnou izolaci, která pochopitelně teplo nepropouští ani jedním směrem. Dobrá je také možnost stínit okna zvenku. Zevnitř to nemá vcelku smysl, protože jak je jednou vedro v místnosti, tak už se nějak rozšíří, a je fuk, jestli rychle nebo pomalu. Zato žaluzie spuštěné na vnější straně okna pomohou opravdu znatelně. Ono ostatně v nouzi pomůže byť i jen nějaká látka, přehozená přes okno, uskřípnutá v jeho rámu. Sice nejde o řešení elegantní, ale zato je to užitečné. A pochopitelně pomůže i klimatizace, a to velmi výrazně. Ovšem, u té se musí opatrně, magoři co jí pustí na plno se nejspíše i v nejparnějším létě nastydnou, a navíc jim přijde astronomický účet za elektřinu. Zato rozumně aplikovaná klima, to je přímo zázrak.. Při nějakých 23-25 stupních se člověk cítí ještě v pohodě, klimatizace jen občas trochu zahučí, zdravotní rizika minimální, totéž náklady. K tomu je ovšem potřeba možnost dotyčnou místnost (dům) poměrně vzduchotěsně uzavřít, pokud někde profukuje, tak by přišla veškerá snaha vniveč.