Jak uskladnit jablka

Jak sklízet a jak uskladnit jablka aby dlouho vydržela? Ono to celé začíná právě již sklízením, protože je nutné je brát do ruky a pěkně postupně, po jednom. Jablka namačkaná nebo padaná jsou k uskladnění nevhodná, kazí se. Obvyklou chybou bývá i to, že lidé ovoce češou opatrně, ale pak skládají na sebe, až jsou spodní vrstvy namačkané od váhy ležící na nich. Z takových jabblek se sice dá udělat výborný mošt, (nebo kalvados) ale tím to asi končí. Na druhou stranu, opatrně otrhané a nepoškozené ovoce vydrží při dobrém skladování x měsíců, mě osobně obvykle vydrží zbytek jablek (pravda, již trochu scvrklých) na chalupě až do dubna. Ale má to háček, musíte ovoce hlídat a opatrně kontrolovat, jinak se vám od jednoho poškozeného kousku může zkazit celá bedna.

Malování

Shodou okolností vyšel an idnes nedávno článek o malování a škrábání zdí. Což mě pěkně naštvalo, v momentu kdy sami malujete a máte rozhrabaného půl bytu o tom ještě číst v novinách. Ale faktem je, že jednou za čas se zeď oškrábat musí. A ne jak jsem ve vlastním pokoji zjistil podle počtu vrstev, že bylo patrně prostě malováno znovu a znovu přes staré nátěry a nikomu to nevadilo, patrně od doby postavení domu. To je alespoň sto let, možná déle. A pak se z nepříjemného úkonu stává přímo nadlidská dřina, odstranit všechny vrstvy až na omítku. Nutnost namáčet každé místo ne jednou či dvakrát, ale třikrát až čtyřikrát, pokaždé znovu oškrábat špachtlí a zase se tam vrátit je něco neskutečně frustrujícího. Tak jen doufám, že výsledek bude stát za všechnu tu snahu, protože vyčistit opravdu důkladně takto zaprasené zdi si žádá skoro hodinu práce na metru čtverečním. A to teprve čekám, kde začne při samotném malování opadávat omítka, ta je totiž super extra kvality a v místech, kde byly kdysi OPBH předělávány dveře zní moc pěkně dutě, tak jen čekám kdy to opadá. S vy se s podobnými srandičkami potkáte zaručeně také, jen možná ne tak často.

Topení

V Praze topíme plynem či elektřinou, to jinak nejde, kdo by se staral o kamna, kdo by dodával topivo, kdo by vyvážel popel. Ale jinak je tomu na chatách a chalupách. Tam se topí relativně běžně jak se dá. Ostatně, sám mám po domě rozvedené ústřední topení (nezávislé na další energii, oběh samospádem a v předsíni prastará akumulační kamna po babičce. Nepoužívaná. Ne že by nebyla funkční, ale kdo by platil ty kilowatty v plné sazbě. Jestli by se tu jednoho dne topilo více, tak stačí zařídit noční proud a pak se "akumulačky" využijí na plno. A co vy? Jak a čím topíte? Ostatně, tak mě napadá otázka: Proč se mi při vložení textu z txt souboru rozhodí řádkování a musím to pak pročistit deletem? Divné..

Tak nám zrušili žárovky

Diktát Evropské Unie zakázal prodávat klasické žárovky, zatím o příkonu nad 80W. Pravda, ono to ze začátku vypadá jako rozumné řešení, ale jsou místa, kam se osvětlení úsporkami prostě nehodí. Respektive je takových míst docela požehnaně, prakticky všude, kde se potřebuje jen krátce posvítit. Konkrétně třeba veškeré chodby a schodiště v domech, záchody, spíže, komory a podobně. Třeba v koupelně se již dá očekávat, že se bude svítit deset a více minut, ale na kratší dobu je úsporka nejenže značně neúsporná, ale navíc se takovým bliknutím jen ničí. Problémem není ani tak doba svícení, jako spíše počet startů a zhasnutí, Ostatně naprostá většina lidí používá úsporky ze supermarketů, značně diskutabilní kvality, kterým odchází právě elektronika, zatímco sama trubice by svítila ještě docela dlouho. A také nikdo z politiků nezahrnul do svých úvah spotřebu rtuti, která jednak je jedovatá, ale také se musí někde těžit, zpracovávat a převážet následně to fabriky na úsporky, a to celé se také neobejde bez poměrně solidní spotřeby elektřiny a nafty. Inu, jako onbykle, když má nevzdělanec byť relativně dobrý nápad, tak to dopadne tragicky. Mnohem rozumnější by bylo uvalit na klasické žárovky speciální daň, třeba 30 kč na kusu, a kdo jí pak kam opravdu potřebuje, ten by jí koupil stejně, a kdo nepotřebuje, tak by šel do úsporných. Ostatně, dnes již došlo i na led žárovky, pravda zatím jsou relativně problémové. Led žárovka o "výkonu" jako 40W žárovka totiž stojí ke čtyřem stovkám. Pravda, sice má mnohonásobně delší životnost, spotřebu jako ta úsporka a přitom nehřeje, ale přecijen, na osvícení střední místnosti dát tisícovku nebo dvanáct set jen za žárovky mi přijde trochu drastické. Snad za pár let, až se více rozšíří a jejich ceny klesnou na nějakou normální úroveň.

Nízkoenergetické bydlení?

Tak nám začaly platit takzvané ekologické daně. Přesněji řečeno, za jakoukoliv energii si ještě připlatíme. Proč i za ekologičtější, jako je plyn a elektřina? Inu, státu se hodí každý příjem, hlavně tento, podložený zelenou ideologií. Pravda, oni zelení občané obvykle nemyslí a jejich akce jdou krásně proti sobě, to se ostatně v případě energií z obnovitelných zdrojů již ukazuje. Na výrobu elektřiny či plynu z obnovitelných zdrojů leckdy padne stejně tolik energie vy formě benzínu nebo nafty, nezřídka dokonce i více.Jak ale zařídit, abychom se chovalo doopravdy zeleně? Nebo alespoň tak šetrně, jak jen je to možné? Vždyť mnoho rodin by mohlo bez problémů snížit svou spotřebu energií o polovinu, aniž by je to stálo příliš námahy. Ostatně přečíst si, jak nový spotřebič šetří energii a jít si ho koupit může jen magor. Na druhou stranu, když doslouží stará lednička, pračka nebo myčka, PAK má opravdu smysl si prohlédnout, co se dá koupit a volit rozumně. Ostatně, neplatíme jen elektřinu, ale třeba také vodu, proto nění na škodu při výběru pračky hledět i na spotřebu vody. Ne druhou stranu, dopporučuje se sprchování, že je úspornější. Kdo by mi sahnul na vanu plnou vody, ten riskuje život. Pak je tu například osvětlení. Úsporka je sice výborným zdrojem světla na delší dobu, ale na určitá místa se nehodí. Například do spíže, nebo na záchod. Problém je, že jí chvíli trvá, nežli se plně rozsvítí. A tudíž je v místnosti, kam člověk vběhne, rozsvítí, něco potřebuje a hned zas odejde prakticky k ničemu. Tam by se hodilo například osvětlení led diodami, nicméně to je zatím jaksi nedostupné.

Nábytek

Jakýpak máte v bytě nábytek? Starší nebo moderní, to je jedno. Ale jakou má barvu a povrch? Je to přírodní dřevo, jen tak přetřené nějakým ochranným lakem, nebo třeba kov v kombinaci s něčím? Prakticky jakýkoliv nábytek je alespoň někde něčím natřený, aŤ již jde o lak barevný, kvůli barvě, nebo jen bezbarvý pro ochranu. A co dělat, když se nábytek otříská? Nu asi holt člověku nzebyde nic jného, nežli ho znovu natřít. Respektive asi jen domáznout ta omlácená místa. Nu, v případě třeba noh od židlí je to snadné, ale takové natlučené dveře od skříně či od pokoje, to je již trochu problém. A další problémy dodává, když má člověk doma nějaká zvířata. Tedy, ne třebas morče, ale kočku či psa, ti se rádi sami nabarví. A navíc čerstvě natřená místa ochlupatí.

Koupelna a tak vůbec

Krom záchodu je značně důležitá (a často opomíjená) místnost i koupelna. Nehodlám řešit, jestli používat sprchový kout nebo vanu, to je záležitostí každého člověka osobní tužby. Třeba já osobně se ve sprše necítím vykoupaný, ale jak říkám, jde o osobní chuť každého zvlášt. Podstatnějším rozdílem je, jestli má být ta vana (případně sprcha) plechová, smaltovaná, nebo jestli dá člověk přednost modernější akrylátové. Obé má svoje pro a proti. Zatímco smalt se někdy odrazí již při velmi malém nárazu (například sprcha jež se uvolní z držáčku a spadne na vanu je relativně běžná záležitost, a může způsobit problémy..) akryláty jsou do značné míry odolnější. Jenže naopak, když pak jde o větší náraz (nebo prostě těžšího člověka) tak dokáže prostě a jednoduše prasknout (obzvláště oblíbené vany s bublinkovou koupelí občas krásně praskají v místě těch trysek, protože je tam přecejen oslabený materiál. A taková vana potom pochpoitelně teče (nebo alespoň kape) a dělá problémy.. A sprchová vanička prý umí totéž. O rozložení koupelny nicméně také docela rozhoduje pohyblivost uživatelů. Ono to zní divně, ale nějak lehce postiženou či méně pohyblivou osobu má v rodině snad každý, a při zařizování koupelny to chce myslet na to, aby se tam dotyčný nepřizabil. Nu a na závěr jen taková perlička: proč jsou často mnohem dražší obyčejná hladká umývadla, nežli módnější s různými záhyba, prolisy a podobně? Kamarádovi to posledně osvětlil známý dělající v porcelánce. Ono totiž ty hladké tlustší stěny prostě spotřebují více materiálu, na každém tom prolisu či ornamentu se nějaké to deko kaolínu ušetří, nehledě už na to, že lehčí (a s tenčími stěnami) výrobek schne rychleji a snadněji se vypálí.