Úložný prostor: vestavné skříně

Vestavné skříně, tedy jakási obdoba nábytkových stěn z dob minulých jsou nesmírně šikovné. Obvykle totiž získáte značné množství úložného prostoru v místech, která byste jinak využívali jen těžko, nebo do nich stejně museli vyrábět atypický nábytek na míru. A to už je opravde lepší ta skříň vestavěná, minimálně se za ní nedrží prach a nečistota, nemluvě už o stoprocentním využítí místa, které jinak nehrozí. Problémem je, že pokud si takové vestavěné skříně necháte udělat od firmy, tak vás budou stát majlant. Ne nadarmo se říká, že čechy jsou rájem kutilů, ono jde patrně docela často také o finance. Co je u takové vlastnoruční stavby vestavné skříně či rovnou celé stěny nejdůležitější? Vemte papír, všechno změřte, nejlépe dvakrát pro jistotu a nakreslete. Vždy počítejte s tloušťkou stěn skříněk i dvířek, abyste nakonec nebyli nemile překvapeni, ono vracet se s již nařezanými deskami materiálu do hobbymarketu a prosit, aby vám je seřízli každou o pět či třeba osm milimetrů není moc zábavné. Při vymýšlení, jak to má celé fungovat, přemýšlejte i nad materiálem. S kovovým rámem se snadno pracuje, ale je dražší a vždy bude někde uvnitř číhat zákeřně vyčuhující matka, o kterou se můžete nepříjemně uhodit. Oproti tomu dřevěná nosná konstrukce, víceméně připomínající regál s boky a dvířky je poněkud pracnější k vyrobení a vyžaduje více zkušeností a patrně pomocníka, aby vše vyšlo vodorovně či svisle jak má. Navíc je nutné si vybírat pečlivě dřevo, protože to co se označuje jako stavební dřevo bývá leckdy vše jiné než rovné. Klidně si proberte celý balík laťí a trámků, než najdete rovné a pokud možno bez suků. Myslete na to, že potřebujete i některé kratší kusy, takže pokud má dotyčné dřevo délku 4m, a vy potřebujete kus 2.2m a 1m, tak vás opravdu nemusí trápit suk či jiná vada na kráse v místě, které vyříznete a později spálíte nebo vyhodíte. Mějte vždy více dřeva než potřebujete, nikdy nevíte co se stane. Například laťka může prasknout, pokud má někde špatně rostlé místo a vy najedete autem do hlubší díry. Může vám přirazit dvěře průvan a hned jí máte o metr kratší a podobně. Jistota je jistota. Oproti tomu železné nosníky, pokud se pro ně rozhodnete berte na míru, tam se snad žádná nehoda nestane. (Pokračování příště)

Jak uskladnit jablka

Jak sklízet a jak uskladnit jablka aby dlouho vydržela? Ono to celé začíná právě již sklízením, protože je nutné je brát do ruky a pěkně postupně, po jednom. Jablka namačkaná nebo padaná jsou k uskladnění nevhodná, kazí se. Obvyklou chybou bývá i to, že lidé ovoce češou opatrně, ale pak skládají na sebe, až jsou spodní vrstvy namačkané od váhy ležící na nich. Z takových jabblek se sice dá udělat výborný mošt, (nebo kalvados) ale tím to asi končí. Na druhou stranu, opatrně otrhané a nepoškozené ovoce vydrží při dobrém skladování x měsíců, mě osobně obvykle vydrží zbytek jablek (pravda, již trochu scvrklých) na chalupě až do dubna. Ale má to háček, musíte ovoce hlídat a opatrně kontrolovat, jinak se vám od jednoho poškozeného kousku může zkazit celá bedna.

Malování

Shodou okolností vyšel na idnes nedávno článek o malování a škrábání zdí. Což mě pěkně naštvalo, v momentu kdy sami malujete a máte rozhrabaného půl bytu o tom ještě číst v novinách. Ale faktem je, že jednou za čas se zeď oškrábat musí. A ne jak jsem ve vlastním pokoji zjistil podle počtu vrstev, že bylo patrně prostě malováno znovu a znovu přes staré nátěry a nikomu to nevadilo, patrně od doby postavení domu. To je alespoň sto let, možná déle. A pak se z nepříjemného úkonu stává přímo nadlidská dřina, odstranit všechny vrstvy až na omítku. Nutnost namáčet každé místo ne jednou či dvakrát, ale třikrát až čtyřikrát, pokaždé znovu oškrábat špachtlí a zase se tam vrátit je něco neskutečně frustrujícího. Tak jen doufám, že výsledek bude stát za všechnu tu snahu, protože vyčistit opravdu důkladně takto zaprasené zdi si žádá skoro hodinu práce na metru čtverečním. A to teprve čekám, kde začne při samotném malování opadávat omítka, ta je totiž super extra kvality a v místech, kde byly kdysi OPBH předělávány dveře zní moc pěkně dutě, tak jen čekám kdy to opadá. S vy se s podobnými srandičkami potkáte zaručeně také, jen možná ne tak často.

Topení

V Praze topíme plynem či elektřinou, to jinak nejde, kdo by se staral o kamna, kdo by dodával topivo, kdo by vyvážel popel. Ale jinak je tomu na chatách a chalupách. Tam se topí relativně běžně jak se dá. Ostatně, sám mám po domě rozvedené ústřední topení (nezávislé na další energii, oběh samospádem a v předsíni prastará akumulační kamna po babičce. Nepoužívaná. Ne že by nebyla funkční, ale kdo by platil ty kilowatty v plné sazbě. Jestli by se tu jednoho dne topilo více, tak stačí zařídit noční proud a pak se "akumulačky" využijí na plno. A co vy? Jak a čím topíte? Ostatně, tak mě napadá otázka: Proč se mi při vložení textu z txt souboru rozhodí řádkování a musím to pak pročistit deletem? Divné..

Tak nám zrušili žárovky

Diktát Evropské Unie zakázal prodávat klasické žárovky, zatím o příkonu nad 80W. Pravda, ono to ze začátku vypadá jako rozumné řešení, ale jsou místa, kam se osvětlení úsporkami prostě nehodí. Respektive je takových míst docela požehnaně, prakticky všude, kde se potřebuje jen krátce posvítit. Konkrétně třeba veškeré chodby a schodiště v domech, záchody, spíže, komory a podobně. Třeba v koupelně se již dá očekávat, že se bude svítit deset a více minut, ale na kratší dobu je úsporka nejenže značně neúsporná, ale navíc se takovým bliknutím jen ničí. Problémem není ani tak doba svícení, jako spíše počet startů a zhasnutí, Ostatně naprostá většina lidí používá úsporky ze supermarketů, značně diskutabilní kvality, kterým odchází právě elektronika, zatímco sama trubice by svítila ještě docela dlouho. A také nikdo z politiků nezahrnul do svých úvah spotřebu rtuti, která jednak je jedovatá, ale také se musí někde těžit, zpracovávat a převážet následně to fabriky na úsporky, a to celé se také neobejde bez poměrně solidní spotřeby elektřiny a nafty. Inu, jako onbykle, když má nevzdělanec byť relativně dobrý nápad, tak to dopadne tragicky. Mnohem rozumnější by bylo uvalit na klasické žárovky speciální daň, třeba 30 kč na kusu, a kdo jí pak kam opravdu potřebuje, ten by jí koupil stejně, a kdo nepotřebuje, tak by šel do úsporných. Ostatně, dnes již došlo i na led žárovky, pravda zatím jsou relativně problémové. Led žárovka o "výkonu" jako 40W žárovka totiž stojí ke čtyřem stovkám. Pravda, sice má mnohonásobně delší životnost, spotřebu jako ta úsporka a přitom nehřeje, ale přecijen, na osvícení střední místnosti dát tisícovku nebo dvanáct set jen za žárovky mi přijde trochu drastické. Snad za pár let, až se více rozšíří a jejich ceny klesnou na nějakou normální úroveň.

Nízkoenergetické bydlení?

Tak nám začaly platit takzvané ekologické daně. Přesněji řečeno, za jakoukoliv energii si ještě připlatíme. Proč i za ekologičtější, jako je plyn a elektřina? Inu, státu se hodí každý příjem, hlavně tento, podložený zelenou ideologií. Pravda, oni zelení občané obvykle nemyslí a jejich akce jdou krásně proti sobě, to se ostatně v případě energií z obnovitelných zdrojů již ukazuje. Na výrobu elektřiny či plynu z obnovitelných zdrojů leckdy padne stejně tolik energie vy formě benzínu nebo nafty, nezřídka dokonce i více.Jak ale zařídit, abychom se chovalo doopravdy zeleně? Nebo alespoň tak šetrně, jak jen je to možné? Vždyť mnoho rodin by mohlo bez problémů snížit svou spotřebu energií o polovinu, aniž by je to stálo příliš námahy. Ostatně přečíst si, jak nový spotřebič šetří energii a jít si ho koupit může jen magor. Na druhou stranu, když doslouží stará lednička, pračka nebo myčka, PAK má opravdu smysl si prohlédnout, co se dá koupit a volit rozumně. Ostatně, neplatíme jen elektřinu, ale třeba také vodu, proto nění na škodu při výběru pračky hledět i na spotřebu vody. Ne druhou stranu, dopporučuje se sprchování, že je úspornější. Kdo by mi sahnul na vanu plnou vody, ten riskuje život. Pak je tu například osvětlení. Úsporka je sice výborným zdrojem světla na delší dobu, ale na určitá místa se nehodí. Například do spíže, nebo na záchod. Problém je, že jí chvíli trvá, nežli se plně rozsvítí. A tudíž je v místnosti, kam člověk vběhne, rozsvítí, něco potřebuje a hned zas odejde prakticky k ničemu. Tam by se hodilo například osvětlení led diodami, nicméně to je zatím jaksi nedostupné.

Nábytek

Jakýpak máte v bytě nábytek? Starší nebo moderní, to je jedno. Ale jakou má barvu a povrch? Je to přírodní dřevo, jen tak přetřené nějakým ochranným lakem, nebo třeba kov v kombinaci s něčím? Prakticky jakýkoliv nábytek je alespoň někde něčím natřený, aŤ již jde o lak barevný, kvůli barvě, nebo jen bezbarvý pro ochranu. A co dělat, když se nábytek otříská? Nu asi holt člověku nzebyde nic jného, nežli ho znovu natřít. Respektive asi jen domáznout ta omlácená místa. Nu, v případě třeba noh od židlí je to snadné, ale takové natlučené dveře od skříně či od pokoje, to je již trochu problém. A další problémy dodává, když má člověk doma nějaká zvířata. Tedy, ne třebas morče, ale kočku či psa, ti se rádi sami nabarví. A navíc čerstvě natřená místa ochlupatí.