Byt a Bydlení

Úložný prostor: vestavné skříně

2010-04-06T09:11:00.000-07:00

Vestavné skříně, tedy jakási obdoba nábytkových stěn z dob minulých jsou nesmírně šikovné. Obvykle totiž získáte značné množství úložného prostoru v místech, která byste jinak využívali jen těžko, nebo do nich stejně museli vyrábět atypický nábytek na míru. A to už je opravde lepší ta skříň vestavěná, minimálně se za ní nedrží prach a nečistota, nemluvě už o stoprocentním využítí místa, které jinak nehrozí. Problémem je, že pokud si takové vestavěné skříně necháte udělat od firmy, tak vás budou stát majlant. Ne nadarmo se říká, že čechy jsou rájem kutilů, ono jde patrně docela často také o finance. Co je u takové vlastnoruční stavby vestavné skříně či rovnou celé stěny nejdůležitější? Vemte papír, všechno změřte, nejlépe dvakrát pro jistotu a nakreslete. Vždy počítejte s tloušťkou stěn skříněk i dvířek, abyste nakonec nebyli nemile překvapeni, ono vracet se s již nařezanými deskami materiálu do hobbymarketu a prosit, aby vám je seřízli každou o pět či třeba osm milimetrů není moc zábavné. Při vymýšlení, jak to má celé fungovat, přemýšlejte i nad materiálem. S kovovým rámem se snadno pracuje, ale je dražší a vždy bude někde uvnitř číhat zákeřně vyčuhující matka, o kterou se můžete nepříjemně uhodit. Oproti tomu dřevěná nosná konstrukce, víceméně připomínající regál s boky a dvířky je poněkud pracnější k vyrobení a vyžaduje více zkušeností a patrně pomocníka, aby vše vyšlo vodorovně či svisle jak má. Navíc je nutné si vybírat pečlivě dřevo, protože to co se označuje jako stavební dřevo bývá leckdy vše jiné než rovné. Klidně si proberte celý balík laťí a trámků, než najdete rovné a pokud možno bez suků. Myslete na to, že potřebujete i některé kratší kusy, takže pokud má dotyčné dřevo délku 4m, a vy potřebujete kus 2.2m a 1m, tak vás opravdu nemusí trápit suk či jiná vada na kráse v místě, které vyříznete a později spálíte nebo vyhodíte. Mějte vždy více dřeva než potřebujete, nikdy nevíte co se stane. Například laťka může prasknout, pokud má někde špatně rostlé místo a vy najedete autem do hlubší díry. Může vám přirazit dvěře průvan a hned jí máte o metr kratší a podobně. Jistota je jistota. Oproti tomu železné nosníky, pokud se pro ně rozhodnete berte na míru, tam se snad žádná nehoda nestane. (Pokračování příště)

Jak uskladnit jablka

2009-11-24T10:29:00.000-08:00

Jak sklízet a jak uskladnit jablka aby dlouho vydržela? Ono to celé začíná právě již sklízením, protože je nutné je brát do ruky a pěkně postupně, po jednom. Jablka namačkaná nebo padaná jsou k uskladnění nevhodná, kazí se. Obvyklou chybou bývá i to, že lidé ovoce češou opatrně, ale pak skládají na sebe, až jsou spodní vrstvy namačkané od váhy ležící na nich. Z takových jabblek se sice dá udělat výborný mošt, (nebo kalvados) ale tím to asi končí. Na druhou stranu, opatrně otrhané a nepoškozené ovoce vydrží při dobrém skladování x měsíců, mě osobně obvykle vydrží zbytek jablek (pravda, již trochu scvrklých) na chalupě až do dubna. Ale má to háček, musíte ovoce hlídat a opatrně kontrolovat, jinak se vám od jednoho poškozeného kousku může zkazit celá bedna.

Malování

2009-11-22T02:57:00.000-08:00

Shodou okolností vyšel na idnes nedávno článek o malování a škrábání zdí. Což mě pěkně naštvalo, v momentu kdy sami malujete a máte rozhrabaného půl bytu o tom ještě číst v novinách. Ale faktem je, že jednou za čas se zeď oškrábat musí. A ne jak jsem ve vlastním pokoji zjistil podle počtu vrstev, že bylo patrně prostě malováno znovu a znovu přes staré nátěry a nikomu to nevadilo, patrně od doby postavení domu. To je alespoň sto let, možná déle. A pak se z nepříjemného úkonu stává přímo nadlidská dřina, odstranit všechny vrstvy až na omítku. Nutnost namáčet každé místo ne jednou či dvakrát, ale třikrát až čtyřikrát, pokaždé znovu oškrábat špachtlí a zase se tam vrátit je něco neskutečně frustrujícího. Tak jen doufám, že výsledek bude stát za všechnu tu snahu, protože vyčistit opravdu důkladně takto zaprasené zdi si žádá skoro hodinu práce na metru čtverečním. A to teprve čekám, kde začne při samotném malování opadávat omítka, ta je totiž super extra kvality a v místech, kde byly kdysi OPBH předělávány dveře zní moc pěkně dutě, tak jen čekám kdy to opadá. S vy se s podobnými srandičkami potkáte zaručeně také, jen možná ne tak často.

Topení

2009-11-15T03:15:00.000-08:00

V Praze topíme plynem či elektřinou, to jinak nejde, kdo by se staral o kamna, kdo by dodával topivo, kdo by vyvážel popel. Ale jinak je tomu na chatách a chalupách. Tam se topí relativně běžně jak se dá. Ostatně, sám mám po domě rozvedené ústřední topení (nezávislé na další energii, oběh samospádem a v předsíni prastará akumulační kamna po babičce. Nepoužívaná. Ne že by nebyla funkční, ale kdo by platil ty kilowatty v plné sazbě. Jestli by se tu jednoho dne topilo více, tak stačí zařídit noční proud a pak se "akumulačky" využijí na plno. A co vy? Jak a čím topíte? Ostatně, tak mě napadá otázka: Proč se mi při vložení textu z txt souboru rozhodí řádkování a musím to pak pročistit deletem? Divné..

Tak nám zrušili žárovky

2009-10-28T05:19:00.000-07:00

Diktát Evropské Unie zakázal prodávat klasické žárovky, zatím o příkonu nad 80W. Pravda, ono to ze začátku vypadá jako rozumné řešení, ale jsou místa, kam se osvětlení úsporkami prostě nehodí. Respektive je takových míst docela požehnaně, prakticky všude, kde se potřebuje jen krátce posvítit. Konkrétně třeba veškeré chodby a schodiště v domech, záchody, spíže, komory a podobně. Třeba v koupelně se již dá očekávat, že se bude svítit deset a více minut, ale na kratší dobu je úsporka nejenže značně neúsporná, ale navíc se takovým bliknutím jen ničí. Problémem není ani tak doba svícení, jako spíše počet startů a zhasnutí, Ostatně naprostá většina lidí používá úsporky ze supermarketů, značně diskutabilní kvality, kterým odchází právě elektronika, zatímco sama trubice by svítila ještě docela dlouho. A také nikdo z politiků nezahrnul do svých úvah spotřebu rtuti, která jednak je jedovatá, ale také se musí někde těžit, zpracovávat a převážet následně to fabriky na úsporky, a to celé se také neobejde bez poměrně solidní spotřeby elektřiny a nafty. Inu, jako onbykle, když má nevzdělanec byť relativně dobrý nápad, tak to dopadne tragicky. Mnohem rozumnější by bylo uvalit na klasické žárovky speciální daň, třeba 30 kč na kusu, a kdo jí pak kam opravdu potřebuje, ten by jí koupil stejně, a kdo nepotřebuje, tak by šel do úsporných. Ostatně, dnes již došlo i na led žárovky, pravda zatím jsou relativně problémové. Led žárovka o "výkonu" jako 40W žárovka totiž stojí ke čtyřem stovkám. Pravda, sice má mnohonásobně delší životnost, spotřebu jako ta úsporka a přitom nehřeje, ale přecijen, na osvícení střední místnosti dát tisícovku nebo dvanáct set jen za žárovky mi přijde trochu drastické. Snad za pár let, až se více rozšíří a jejich ceny klesnou na nějakou normální úroveň.

Nízkoenergetické bydlení?

2008-01-31T05:34:00.000-08:00

Tak nám začaly platit takzvané ekologické daně. Přesněji řečeno, za jakoukoliv energii si ještě připlatíme. Proč i za ekologičtější, jako je plyn a elektřina? Inu, státu se hodí každý příjem, hlavně tento, podložený zelenou ideologií. Pravda, oni zelení občané obvykle nemyslí a jejich akce jdou krásně proti sobě, to se ostatně v případě energií z obnovitelných zdrojů již ukazuje. Na výrobu elektřiny či plynu z obnovitelných zdrojů leckdy padne stejně tolik energie vy formě benzínu nebo nafty, nezřídka dokonce i více.Jak ale zařídit, abychom se chovalo doopravdy zeleně? Nebo alespoň tak šetrně, jak jen je to možné? Vždyť mnoho rodin by mohlo bez problémů snížit svou spotřebu energií o polovinu, aniž by je to stálo příliš námahy. Ostatně přečíst si, jak nový spotřebič šetří energii a jít si ho koupit může jen magor. Na druhou stranu, když doslouží stará lednička, pračka nebo myčka, PAK má opravdu smysl si prohlédnout, co se dá koupit a volit rozumně. Ostatně, neplatíme jen elektřinu, ale třeba také vodu, proto nění na škodu při výběru pračky hledět i na spotřebu vody. Ne druhou stranu, dopporučuje se sprchování, že je úspornější. Kdo by mi sahnul na vanu plnou vody, ten riskuje život. Pak je tu například osvětlení. Úsporka je sice výborným zdrojem světla na delší dobu, ale na určitá místa se nehodí. Například do spíže, nebo na záchod. Problém je, že jí chvíli trvá, nežli se plně rozsvítí. A tudíž je v místnosti, kam člověk vběhne, rozsvítí, něco potřebuje a hned zas odejde prakticky k ničemu. Tam by se hodilo například osvětlení led diodami, nicméně to je zatím jaksi nedostupné.

Nábytek

2007-09-16T00:04:00.000-07:00

Jakýpak máte v bytě nábytek? Starší nebo moderní, to je jedno. Ale jakou má barvu a povrch? Je to přírodní dřevo, jen tak přetřené nějakým ochranným lakem, nebo třeba kov v kombinaci s něčím? Prakticky jakýkoliv nábytek je alespoň někde něčím natřený, aŤ již jde o lak barevný, kvůli barvě, nebo jen bezbarvý pro ochranu. A co dělat, když se nábytek otříská? Nu asi holt člověku nzebyde nic jného, nežli ho znovu natřít. Respektive asi jen domáznout ta omlácená místa. Nu, v případě třeba noh od židlí je to snadné, ale takové natlučené dveře od skříně či od pokoje, to je již trochu problém. A další problémy dodává, když má člověk doma nějaká zvířata. Tedy, ne třebas morče, ale kočku či psa, ti se rádi sami nabarví. A navíc čerstvě natřená místa ochlupatí.

Koupelna a tak vůbec

2007-08-28T10:25:00.000-07:00

Krom záchodu je značně důležitá (a často opomíjená) místnost i koupelna. Nehodlám řešit, jestli používat sprchový kout nebo vanu, to je záležitostí každého člověka osobní tužby. Třeba já osobně se ve sprše necítím vykoupaný, ale jak říkám, jde o osobní chuť každého zvlášt. Podstatnějším rozdílem je, jestli má být ta vana (případně sprcha) plechová, smaltovaná, nebo jestli dá člověk přednost modernější akrylátové. Obé má svoje pro a proti. Zatímco smalt se někdy odrazí již při velmi malém nárazu (například sprcha jež se uvolní z držáčku a spadne na vanu je relativně běžná záležitost, a může způsobit problémy..) akryláty jsou do značné míry odolnější. Jenže naopak, když pak jde o větší náraz (nebo prostě těžšího člověka) tak dokáže prostě a jednoduše prasknout (obzvláště oblíbené vany s bublinkovou koupelí občas krásně praskají v místě těch trysek, protože je tam přecejen oslabený materiál. A taková vana potom pochpoitelně teče (nebo alespoň kape) a dělá problémy.. A sprchová vanička prý umí totéž. O rozložení koupelny nicméně také docela rozhoduje pohyblivost uživatelů. Ono to zní divně, ale nějak lehce postiženou či méně pohyblivou osobu má v rodině snad každý, a při zařizování koupelny to chce myslet na to, aby se tam dotyčný nepřizabil. Nu a na závěr jen taková perlička: proč jsou často mnohem dražší obyčejná hladká umývadla, nežli módnější s různými záhyba, prolisy a podobně? Kamarádovi to posledně osvětlil známý dělající v porcelánce. Ono totiž ty hladké tlustší stěny prostě spotřebují více materiálu, na každém tom prolisu či ornamentu se nějaké to deko kaolínu ušetří, nehledě už na to, že lehčí (a s tenčími stěnami) výrobek schne rychleji a snadněji se vypálí.

O záchodovém prkénku

2007-08-22T05:02:00.000-07:00

Taková obyčejné věc, prkýnko od haj.lu. Ale ono je docela nezbytné. Nebo alespoň, když chybí či je nějak problematické, tak mění základní lidskou potřebu v utrpení. Například takové to trochu prasklé vzadu, jak se to běžně stává u starších kusů. Člověk si sedne v pohodě, poslouží si, jenže jak sedí, tak se prasklinka roztahne a při vstávání se do ní skřípne kousek kůže. Lze vřele doporučit, je to mimořádně fuj zážitek. To už je opravdu lepší takové to nové, nejlevnější (asi za stovku v různém obi, bauhaus a spol), které je jen tenkým umělohmotným výliskem. Upřímně, ono je lepší než mnoho těch ostatních laciných, co se ale tváří více nobl, že mají zespoda různé nožičky, aby nedosedaly přímo prkénkem na mísu. Ty totiž jak jsou levnošmejd, tak se jim ty nožičky deformují či lámou, a ve výsledku prkénko volně pluje po záchodě, a člověka div neschodí. Ten nejlevnější krám totiř žádné podobné výrůstky naspodu nemá, je naprosto hladký, jen pár mm tlustý, takže se na něm nemá olamovat co. Zato ale má vinou nekvalitní výroby docela ostré hrany, ale to srovná asi tak minutová práce s nožem. Oproti tomu existují třebas i mnohem luxusnější prkénka opravdu dřevěná (No, upřímně, nepřijde mi to moc praktické. Už jen to, že člověk občas zapomene prkénko zvednuté a to pak spadne. Přijde mi, že s tím dřevěným, těžkým, člověk riskuje rozbitou mísu, což je nejen nepříjemný výdaj, ale také schánění nové a asi i instalatéra, málokdo si namontuje sám) či třebas polstrovaná s kůží a podobně. Pravda, podobné výstřelky už opravdu něco stojí, ael co by člověk pro své pozadí neudělal že?

Květiny v bytě

2007-07-21T03:13:00.000-07:00

K bydlení patří neodmyslitelně i něco zeleného, jde jen o to, jestli ve váze či květináči. Nepočítám lidi, co zastrkají do květináčů umělotinu a tváří se, že mají v bytě květiny, to je opravdu krajní řešení.. Vždyť nějakou tu nenáročnou květinu může mít snad každý. V nějakém tom malém květináči.. Ono jde i o celkový přístup k přírodě, ten kdo se stará doma o vlastní, tak snad nebude někde venku cizí ničit. Známý má takhle udělaného něco přímo geniálního: zatravněný balkon. Prostě odizoloval balkon, aby nevlhl a neprorůstal, navrch se přivezly dva nebo tři pytle substrátu a naselo travní semeno. Výsledkem je krásná travička, co nejenže čistí vzduch, ale ještě je v pokoji v těchto vedrech o několik stupňů méně. Tohle jde samozřejmě jen v některých případech, ale šlo by jen doporučit. Zato květina v květináči uvnitř bytu nemusí být jen na okně. Viděl jsem velmi elegantně umístěné květiny u vnitřních stěn bytu. Pravda, těm se již muselo přisvěcovat, ale ona spotřeba malé úsporky není tak strašná. Přecijen nějaké světlo od okna doputuje, a pokud nejde o květinu extrémně světlomilnou, tak jí bohatě stačí úsporka 10 wattů, což při svícení 10 hodin deně dává šílenou spotřebu asi 3 KW za měsíc. Co by holt člověk nedal za ten kousek soukromé zeleně.

Co dělat v létě?

2007-07-05T22:53:00.000-07:00

Pokud máte v letních vedrech v bytě horko, co se s tím dá dělat? Poslední dobou bývá i v čechách přes léto taplota jako v tropech, a tak se lidé snaží si všelijak svépomocně odlehčit. Samozřejmě, že hodně pomůže, pokud jsou prostě okolo objektu masivní zdi, jež během dne absorbují mnoho tepla, aniž by ho pustily dovnitř, ale to jaksi nejde ovlivnit. Paradoxně docela značný vliv má kvalitně provedené zateplení. Ono totiž nejde ani tak o zateplení, ale hlavně o kvalitní tepelnou izolaci, která pochopitelně teplo nepropouští ani jedním směrem. Dobrá je také možnost stínit okna zvenku. Zevnitř to nemá vcelku smysl, protože jak je jednou vedro v místnosti, tak už se nějak rozšíří, a je fuk, jestli rychle nebo pomalu. Zato žaluzie spuštěné na vnější straně okna pomohou opravdu znatelně. Ono ostatně v nouzi pomůže byť i jen nějaká látka, přehozená přes okno, uskřípnutá v jeho rámu. Sice nejde o řešení elegantní, ale zato je to užitečné. A pochopitelně pomůže i klimatizace, a to velmi výrazně. Ovšem, u té se musí opatrně, magoři co jí pustí na plno se nejspíše i v nejparnějším létě nastydnou, a navíc jim přijde astronomický účet za elektřinu. Zato rozumně aplikovaná klima, to je přímo zázrak.. Při nějakých 23-25 stupních se člověk cítí ještě v pohodě, klimatizace jen občas trochu zahučí, zdravotní rizika minimální, totéž náklady. K tomu je ovšem potřeba možnost dotyčnou místnost (dům) poměrně vzduchotěsně uzavřít, pokud někde profukuje, tak by přišla veškerá snaha vniveč.

Jaká barva?

2007-05-25T23:29:00.000-07:00

Tradiční je bílá, protože prosvětluje byt. A také proto, že kdysi používané bílé hašené vápno je desinfekcí, nešlo jen o holé vymalování, ale také opravdové vyčištění bytu. Nicméně dneska se a) předpokládá, že člověk nežije v jeskyni, a zachovává určitou hygienu, b) barvy bývají desinfekční samy od sebe. a za c) není problém jakákoliv barva či odstín, a tak čím vymalujete (necháte vymalovat) je jen na vás. Jen to chce trochu rozvahy, jak bude vypadat, až bude tou barvou vymalovaná celá místnost. Zjistit dodatečně, že ta růžová, co byla tak krásná na kousíčku zdi, ve skutečnosti po vymalování celého pokoje vypadá divně, to už je problém. Nemluvě o tom, že bílá odráží světlo, ale čím tmavší je barva, tím méně ho odrazí do místnosti, tak abyste si nevyrobili temnou kobku.

Malování

2007-05-09T06:05:00.000-07:00

Čeká nás to všechny, jednou za čas je nutné vymalovat. Ale jak? Pochopitelné požadavky jsou, aby výsledek nestál příliš mnoho peněz, a přitom jste se sami neudřeli. Teoreticky vše řeší malířská firma, ale kdo je takový šílenec, aby jim svěřil opravdu vše? Ono je sice možné zakrýt nábytek a vymalovat jen zdi okolo, ale to je řekněme nedokonalé řešení. Ve výsledku pak nemůžete posunout skřínku o půl metru, protože by byla vidět špinavá zeď za ní. Takže bohužel obvykle zbývá jen sami vyklidit skříně a skřínky. Poloprázdné je pak malíři v pohodě odstrčí, ale jaksi i tak, riskovat sklo nebo porcelán není dobrý nápad, značná část řemeslníků bohužel dodnes vyznává přístup? ono to upadlo a rozbilo se, co se dá dělat paninko.. Vřele je doporučováno jednat jen s těmi, jejichž práci znáte. Koneckonců mezi známými je určitě někdo, kdo nedávno maloval ne? zeptejte se, kdo mu to dělal, a jak je spokojený s výsledkem. I solidně vyhlížející inzerát může pocházet od podeřelého individua, které byste si normálně do bytu nepustili. Ale když už pak stojí za dveřmi, těžko ho poslat zase pryč a podobně.

Nedělejte druhým...

2007-03-31T16:56:00.000-07:00

Co nechcete, aby vám dělali oni. To je vcelku univerzální moudro, a u bytu či domku to platí dvojnásob. A pokud už k tomu opravdu djde, tak se alespoň snažte, aby bylo kraválu či zápachu co nejméně. Například poslední dobou se rozmáhá zedničení za dnů pracovního klidu, čili o víkendech. Ne, že bych někomu nepřál přestavovat, když na to má, ale tohle bývalo dříve snad přímo zakázáno ne? Člověk poslouchající celý víkend sbíječku je v pondělí schopen v práci tak leda spát, ale rozhodně ne udělat něco užitečného. Totéž člověk který bydlí pod vámi, pokud perete do půlnoci či déle. Ono sice pračka vydává zvuky relativně tiché, přes stěnu rozhodně nepronikne víc než je dovolená norma, ale přecijen, to dunění se docela rozléhá. A tak podobně, prostě opravdu nikomu neztěžujte život, protože nepříjemný soused pak nadělá spoustu problémů. (Poměrně "standartním" řešením sousedských problémů bývají například udání, že neplatíte za televizi, rozhlas, psa, že vaše děti berou drogy atd. Samozřejmě že to nikam nevede, ale nepříjemnosti to nadělá..)

Ekologická daň

2007-03-28T04:55:00.000-07:00

Začne už brzy platit, stát se ještě více nakapsuje, lidi více odrbe. Principem je, že bude platit každý, ať již bude spotřebovávat energii v jakékoliv formě. Tedy, možná ne uplně každý, údajně padl návrh osvobodit od daně lidi topící plynem. Zemním plynem tedy. Hm, ale to znamená, že městští budou neskutečně zvýhodněni nad již tak chudými vesničany. Pamatuji se, s jakou slávou se do vesnice kde máme chalupu zaváděl plyn. Bordel byl všude okolo snad rok, silnice rozkopané, pole rozoraná. A výsledek? Lidem bylo řečeno, že jelikož žijí daleko od města, a plynofikace byla drahá, tak kdo si bude chtít zařídit přípojku, tak že zaplatí 50 000 kč, jen za to. A ještě bude muset podepsat, že bude nadále topit jen plynem a kamna zruší. Hádejte kolik lidí si tam ten plyn nechalo za těchto podmínek zavést? Ano, správná odpověď je 0. Ale nejde o to, že by byli všichni tak ekologicky neuvědomělí, nebo že by je bavilo mít u sporáku propan butanové bomby. Ale prostě na to, aby vyměnili sporák, zařídili plynové topení (čti alespoň 50000 kč), zaplatili za samotné zapojení plynu dalších 50 tisíc, a ještě topili každou zimu 2x-3x dráž? Na to prostě nikdo místní nemá, a i kdyby měl, tak to platit nebude.

Heh, tak ono je to horší

2007-03-24T01:53:00.000-07:00

Já byl minule naštvaný, z toho že neteče voda. A podezíral jsem domácího, že někde něco zfušoval v baráku. A ono se ukázalo, že ten chudák je naprosto nevinný, a sám pěkně zoufalý z té situace. Protože ono to nebyla prasklá stoupačka. Ale přetékající odpad, z ucpané kanalizace. Ono tu totiž asi před rokem dělali nové dláždění chodníků, a podle logiky přičmoudlých dělníků naházeli pár dlažebních kostek i do odpadu. Nu a co se nestalo? Když ta celá sranda obrostla nějakými řasami a obalila se slizem, tak se odpad ucpal. Překvapivě. Další krásný důkaz, že podobné "pracanty" není dobré zaměstnávat. Ano, sice odvedou práci levně. Ale vše jim děsně dlouho trvá (100 metrů chodníku se dělalo přes dva měsíce) a výsledek i když na první pohled vypadá dobře, možná nic nevydrží. Plus nadělali očividně paseku jinde. Koho s mozkem by napadlo naházet přebytečné dlažební kostky do kanalizace?

Voda

2007-03-17T15:08:00.000-07:00

Tak nám zrovna teď neteče voda, sousedka přiběhla, že někde něco ruplo, a jí to tam teče proudem, a že jde zavřít vodu. Nu a je to, neteče. Pravda, dotyčná to na hodinu pustí, a ještě asi na dvě zítra. Ale jek to vlastně je v tomto případě se zodpovědností? Kdo má uhradit opravy? problém je, že co je ve zdi, to je problém domácího. A je jen na domácím, co s tím bude dělat. A kdy. Naštěstí se ten náš rozhodl zařídit nějakého instalatéra na pondělí.. Dva dny bez vody, a to jen náhodou. Jak jsou na tom ti chudáci, které se někdo snaží z domu vyhnat vypínáním vody, plynu a všeho.

Ložnice

2007-03-03T12:02:00.000-08:00

Ačkoliv se to nezdá, tak i ložnice je místností velmi důležitou. Jasně, člověk se vyspí v nouzi i na zemi, ale co to s ním udělá? Dá se očekávat že druhý den bude (nejen) v práci k ničemu, protože ho budou bolet záda, a buhvíco dalšího. Základním kusem nábytku v ložnici je proto postel. Tvar a velikost je plně na libovůli spáče, dnes se dají zakoupit prakticky jakékoliv postele, nemluvě už o možnosti nechat si ji vyrobit na míru, pokud je to potřeba. A kupodivu ani nejde o tak velikou investici, jak by si člověk mohl myslet, ono když nábytek na míru začínal, tak bylo těch 5000 kč hodně, ale ceny a výplaty se změnily, ale právě vyráěný nábytek stojí přibližně stále stejně. Což je ale dnes již málo. Proto neváhejte, a pokud se vám v nabídce již hotových věcí nic nelíbí, obslužte se po svém, vždyť je to jednorázová investice, a kus nábytku (pokud je slušně vyrobený) vydrží desítky let. A nevěřte tomu, že je dřevotříska (lamino) materiál k ničemu. To pouze ty extra levné, tenké nic nevydrží, desky tloušťky 18 nebo 20 mm vydrží prakticky totéž co docela silné prkno, a vyjdou na desetinu ceny. Dále pak do ložnice patří nějaké ty noční stolky, skříně a skříňky, poličky atd. A samozřejmě, (i když se doporučuje spíše spát v chladu) nějaké to topení, mít v zimě na peřině rampouch není zcela příjemný zážitek.

Pracovna

2007-02-25T02:29:00.000-08:00

Místnost velmi užitečná pro lidi pracující doma a hlavně pracující duševně, protože manuálně zruční jedinci potřebují spíše dílnu. Pracovnou se obvykle volí místnost poměrně veliká, světlá s více okny, a klidné pozice. Pochopitelně pokud je byt například u rušnější silnice, tka je rozumné za pracovnu zvolit místnost na odvrácené straně. Co se týká vybavení, tak dneska je nezbytností na velikém stole umístěný počítač, podél stěn nějaké skříňky a knihovničky.. Pohodlná židle. A to není tak nepodstatné, jak by se mohlo zdát, pohodlná židle je v pracovně, kde člověk tráví více než jen pár minut deně je velice důležitá. Dokonce prakticky nezbytná. Ono se totiž špatně přemýšlí, pokud vás z mizerného posezu bolí záda. Já osobně bych za pracovnu volil nejraději místnost o velikosti alespoň 25 metrů, raději větší, ono je problém, pokud vstanete od stolu a o něco se přizabijete. Dalším nejednoduchým úkolem je zařídit kabely. Právě protože je nezbytností počítač s připojením k internetu, tak přibývá právě tento problém. A ono, ačkoliv se to nezdá, tak počítač potřebuje nejen napájení a právě nějaký datový kabel, ale většinou od něj vede drátů mnohem více. K ozvučení, k tiskárně, k buhvíčemu. A pokud není pracovní stůl umístěný u stěny, tak vedení kabeláže není snadnou věcí. Ono nejde jen o možnost se o nějaký drát přerazit, ale počítač také nese značně nelibě, pokud mu člověk omylem vykopne napájení ze zásuvky. Pokud hodláte umístit pracovní stůl někam do prostoru, tak je nejrozumnější vést kabely buď pod podlahou, nebo po stropě. Stropní vedení sice nevypadá příliš elegantně, zato je však velice praktické, například už z hlediska toho, že to co je pod podlahou se již nedá měnit, kdežto přidat do lišty na stropě další kabel lze poměrně snadno. Nu a celkově, jaký nábytek? Osobně bych doporučoval hlavně praktický. A pokudmožno kvalitní a pevný. Jistě, dá se sedět na židličce u stolečku co se kymácí ze strany na stranu, ale příliš ideální to není. Stejně tak pokud z knihovničky vytáhnete knihu či časopis a ona se nahne na stranu, je někde chyba.

Tak jak?

2007-02-08T14:17:00.000-08:00

Až si tak člověk musí říkat: čte tohle vůbec někdo? Existují nějací skuteční, živí lidé prohlížející si ty divné texty, nebo je to všechno jen dílem botů, programů prolézajících internetem? Nu, pravda, podle počitadla se zdá, že by se tu a tam nějaký ten návštěvník našel. Ale co s tím? nikdo nikde není vidět, neozve se, pod článek se nepodepíše, komentář nepřidá. Prostě to působí tak nějak až depresivně.. To holt jsou výhody a současně nevýhody netu, anonymita. Nikdo vlastně nic neví o těch dalších lidech okolo.

Komora na krámy

2007-02-04T14:32:00.000-08:00

Ač se to nezdá, tak jde o místečko velice podstatné. Totiž nějaké ty věci co nemůžete nebo nechcete vyhodit, ale táké je nehodláte mít někde v pokoji, je potřeba někam uklidit. Znáte to, zimní boty (v létě), nářadí, krabice od věcí co se nesmí vyhodit kvůli záruce, náhradní díly k buhvíčemu a podobně. Viděl jsem tam i mraznici, a přišlo mi to naprosto geniální. Nezabírá prostor, tam kde se chodí, a přitom do mrazáku asi nechodíte ani deně, natožpak vícekrát. Faktem je, že slušný byt něco takového obsahuje. Pravda, různé skřínky či police pomohou také, ale bez základu: místa kam se to vše dá postavit vám budou podobné věci vždy překážet. Sklep je sice šikovná věc, ale a) ho novější domy mívají předělaný na garáže, a za b) bývají sklepy vykrádány, čili tam nelze uložit nic cenějšího.

Předsíň

2007-02-01T11:31:00.000-08:00

Místnost, jež tvoří rozhraní mezi bytem a vnějším světem. A tak by měla být minimálně ta část podlahy, jež je přímo u vstupních dveří snadno omyvatelná. A ono ostatně neuškodí, pokud je snadno mycí celá předsíň, přecijen, sem si nanesete zvenčí kdejaké svinstvo, které rozhodně nechcete mít po celém bytě. Co se týká vybavení nábytkem, tak jsou zde obvykle šatníky, botníky a všelijaké věšáky na ošacení. Většina lidí také preferuje mít někde u dveří věšáčky na klíče. Druh osvětlení předsíně víceméně nehraje roli, protože se zde obvykle nikdo nezdržuje delší dobu, a na krátké svícení je výhodnější normální žárovka, narozdíl od zářivek a úsporek se rozsvítí ihned.

Vybavení koupelny II

2007-01-27T08:59:00.000-08:00

Nedávno jsem někde zaslechl odborníka vykládat, že mít koupelnu vykachličkovanou je velice nehygienické, protože ve spárách mezi dlaždicemi se drží kde co. Nu, upřímně, opravdu vyčistit kachličky není až tak snadné, ale že by byla situace tak otřesná se mi nezdá. Ono koneckonců, proč by se jinak kachličkovaly laboratoře? Kdyby (podle toho jak to dotyčný líčil) ze spár mezi dlaždicemi rostla plíseň a bakterie, tak by je tam asi neměli. Pravdou ale je, že ve vlhkém prostředí koupelny by opravdu mezi těmi dlaždicemi mohlo růst cokoliv. Jenže ale jen u humusákových, kteří si do koupelny zajdou osprchovat pozadí, ale samu koupelnu neudržují a neumyjí. Což snad nikdo z vás neni ne?

Vybavení bytu: Koupelna I

2007-01-20T10:49:00.000-08:00

Ať již umístěná kdekoliv, koupelna by měla obsahovat: dostatečné množství poliček, skřínek atd na kosmetické či koupelové potřeby. zaručeně nezapomínejte na umístění potřeb k čištění zubů, ať již kelímků, past, kartáčků a případně ústních vod a podobně. Také je velice důležité mít v koupelně topení, ač se to často zdá nepodstatné. Ale pokud člověk vyleze z vany nebo sprchového kouta do studeného vzduchu, nastydne se ani neví jak. Ani není nutné trvalé vytápění. A že jsem viděl mnoho koupelen a/nebo záchodů vyčnívajících z domu v samostatném výstupku, bez topení. Zcela stačí přímotop, teplovzdušná kostka, olejový radiátor nebo tak něco, puštěné třeba půl hodiny před koupáním, akorát v případě elektrického spotřebiče je potřeba myslet na to, že bude ve vlhkém prostředí, a mít patřičně jištěné zásuvky. Ony koneckonců mají být co nejlépe kryté i tak, jako by nebylo málo smrtelných úrazů proudem v koupelnách, když si šikula hodil do vany vysoušeč vlasů nebo holicí strojek. Nejrozumnějším zabezpečením je mít v koupelně co nejméně el spotřebičů, co nejlépe jištěných, umístěných pokudmožno někde nahoře, kde nehrozí, že na ně nalijete, a v případě třeba právě holících strojků nemůže uškodit ít je třeba na 12V napájení, a trafo nechat umístěné mimo koupelnu. Krom toho nemůže škodit celou místnost buď vykachličkovat, nebo nechat natřít vodovzdorným nátěrem, aby se dala jedoduše udržovat čistá. Kachličková podlaha je v koupelně prakticky nutnost. A nějaké rohože nebo koberečky, aby se člověk po vykoupání na studené a kluzké kachličkové podlaze nepřizabil.

Všeho s mírou

2007-01-18T06:55:00.000-08:00

říká se, a pokud jde o vzhled, paltí to nepochybně dvojnásob. Pokud tedy nechcete, aby vaše celé bydlení vypadalo jako pěstí přes oko. Každou změnu, každou úpravu si předem dobře promyslete. COž o to, změna nábytku je poměrně ještě nenáročná, ale zjistit až dodatečně, že ten odstín, kterým jste si nechali vymalovat půl bytu, co se vám tak líbil vypadá ve spojení s třeba kobercem otřesně, to už je problém. Snad nikdo by neplatil okamžitě druhé malování, a tak by se musel člověk dívat řekněme rok nebo dva, na něco fuj. A tak je tomu se vším, hlavně pozor na změny, jež nejdou vrátit zpět. (jiné topení, jiná podlaha, jiný záchod/umyvadlo/vana, jiná kachličky atd. Abyste potom nelitovali, že jste chtěli být moderní, a nevzpomínali s láskou na to původní.

Styl

2007-01-14T04:14:00.000-08:00

To jak celkově zařídit byt je povoláním bytovécho architekta, nicméně má to háček: On to zařídí podle svého vkusu, což může jiným lidem připadat divné nebo až hnusné. Zdaleka totiž neplatí hlášky, že jen nové je hezké, nebo naopak, že vše staré bude vypadat dobře. Záleží v první řadě na vašem vkusu, a pak také (a to docela dost) na celkových dispozicích bytu. Řekněme to takhle: vše začíná od podlahy, a nejde o Přemka. Někde prostě vypadá dobře linoleum nebo koberec, jinde třeba naopak laminátová podlaha simulující dřevo či dřevěné parkety. Barvu jak podlahy tak i nábytku bývá časté založit na kontrastu, světlejší a tamvší. Obecně řečeno, je vhodnější světlý nábytek do tmavé místnosti a naopak, při použití příliš tmavého nábytku v místnosti tmavé vzniká noc. Také není nikdy na škodu přemýšlet předem o budoucí údržbě. Zařízení samý volánek, samá krajka může sice vypadat krásně, ale upřímně řečeno: Budete mít čas to prát a čistit?

Světlo a tma

2007-01-07T16:04:00.000-08:00

Žárovka není zdroj světla, ale pohlcovač tmy, tolik jedna veselá fyzikální teorie. Ale faktem je, že světlo je lidem třeba, a tak než se někam nastěhujete tak si zkuste představit jak ten byt vypadá i při stmívání nebo naopak ráno. Například já bych osobně nemusel ložnici obrácenou přímo na východ, aby mi svítilo slunce při svém východu do obličeje. Zato naopak, Obývací pokoj či případně pracovnu je asi vhodné mít natočené tak, aby do nich padalo co nejvíce světla. Oproti tomu, technické zázemí (koupelna, záchod, komora na krámy, spíž a třebas i předsíň) jsou na slunečním světle nezávislé, je prakticky jedno, jestli mají vlastní okna, nebo jestli si v nich musíte svítit elektřinou. Právě že se v těchto místnostech asi nepohybujete trvale, takže je to vcelku jedno. (Pravda, okno se v koupelně či na hajzlíku hodí, ale z důvodů větrání, ne osvětlení.) A vůbec, čím svítíte? Na toto téma by asi neuškodil nějaký další článeček, no pokusím se.

Celková velikost bytu

2006-12-24T19:14:00.000-08:00

U bytu (a i domku) není až tak důležitá celková metráž, ale roli hraje i rozložení jednotlivých místností. ono totiž to co je někde 100m2 veliké může být jinde docela v pohodě 120m2 malých. Poslední dobou se totiž docela rozmáhají byty, které mají obývací pokoj spojený s kuchyní, oboje dohromady ohromné, ale pokojíčky mini, předsíň je předsíňka a podobně. Ohromný rozdíl umí také udělat koupelna s wc, rozdíl mezi touto dvojící pohromadě případně zvlášť umí být i k 10m2, pokud započítáte například prostor kam se otevírají dveře a podobně. Obojí totiž jaksi potřebuje přístup, a dveře otevírající se do úzké chodbičky například zabírají místo, kam nejde postavit skřínka, police či tak podobně. Totéž se týká třeba tvaru předsíně, opravdu více místa skýtá předsíň 2,5x3 metry obdélníková, než 20m2 ve tvaru křivé chodby, kde do první umístíte botník a skříň na krámy, zatímco druhou máte sice "větší" ale tvarovanou tak, že jediný kus nábytku by ji zneprůchodnil. A to samé, co se týká různých komor na krámy, spíží a podoběn, jde sice o velmi užitečné prostory, ale metráž bytu jimi klidně nakyne o deset m2, aniž by tvořily obyvatelnou plochu. A někde se do této plochy počítají například i lodžie či terasy, takže si opravdu dávejte pozor, metráž není vše, podstatné je, co se do bytu vejde, a jak je dalším nábytkem plocha omezena. Agent od realitní kanceláře, jež byt pronajímá či prodává vám namluví cokoliv, ale vezměte do ruky metr, abyste se pak nedivili.
PS: Abyste se pak nedivili, poměrně podstatný je i rozměr schodiště, výtahu a vstupních dveří, překvapení ve stylu že vám oblíbený stůl neprojde dveřmi je hodně nečekané.. a opravdu nepříjemné, i když poslední dobou přibývá nábytku, jež je možno rozložit na několik kusů a smontovat na místě. A totéž například o výšce stropu.. Pokud je v novém bytě vyšší, tek vás může čekat x měsíců s krátkými závěsy a záclonami, a výdaje v řádu desítek tisíc, to opravdu nepotěší. Zvláště jestli jste ty ručně háčkované záclony po babičce před pár lety ukrátili na výšku původního bytu.

Tpení závěr

2006-12-14T10:03:00.000-08:00

Pojďme si nyní udělat takové shrnutí ohledně celého tématu vytápění a izolace. Finančně nejvýhodnější topení je (bohužel) kotel na pevné palivo. Nicméně ten má problém, že se do něj musí relativně často přikládat, nosit uhlí nebo dříví a vynášet popel. Oproti tomu kotel plynový je na provoz dražší, ale mnohem snadněji se používá, stejně jako ještě dražší kotel elektrický. Vytápění ekologická, čili solární, tepelná čerpadla a podobně mají smysl prakticky jen tehdy, pokud máte objekt dobře izolovaný, jinými slovy víceméně jen do nově stavěného domu, kde se s nimi počítá od samého začátku. Vytápět pomocí tepelného čerpadla normální dům (byt prakticky nelze, umíte si představit vrtat trubky do sklepa?) by sice přineslo oproti elektrickému kotli úsporu an spotřebované energii asi 2/3 ale pro svou velikost a relativně vysoký výkon by muselo být tepelné čerpadlo značně veliké a drahé, totéž platí o vrtu, z něhož by se získávalo teplo. Na druhou stranu, ani solární kolektory nejsou levná hračka. Pro obě tyto topení je zapotřebí mít buď velkoplošné radiátory nebo topení v podlaze. A konečně izolace: Má smysl přibližně v tlouštce 5-10 cm, závisí na materiálu. Tenčí izoluje málo, u tlustší je úspora tepla zanedbatelná, více uteče přes okna a dveře, případně stropy a podlahy. Okna i dveře je rozumné mít v takovém stavu, aby neprofukovaly, ale přecijen nějaký vzduch je potřeba, existují dnes velmi šikovné větračky, jež protiproudným pohybem vzduchu proudícího zevnitř ven a naopak dovolují větrat, aniž by se v místnosti příliš ochlazovalo. Nu a to je ve zkratce asi tak vše.

Topení pod podlahou

2006-12-08T16:50:00.000-08:00

Je vynikající z hlediska, že je teplá samotná podlaha a od ní přirozeně stoupá teplo vzhůru, ale na druhou stranu musí být udělána opravdu kvalitně, protože přes položenou krytinu je jakákoliv údržba nemožná. Jde o stočené trubice jimiž protéká teplá voda položené na betonovém podkladu podlahy, a na nich je ještě položena samotná podlahová krytina. Vytépění je stejnoměrné, a stačí mnohem studenější voda než v případě klasických topných těles (velmi vhodné je toto topení například k tepelnému čerpadlu, jež poskytuje vodu teplou asi 35 stupňů) čímž se šetří energie, (čím menší rozdíl teplot, tím menší ztráty) ale an druhou stranu, jak už bylo řečeno, pokud se s topením v podlaze něco stane, je oprava víc než problematická. A navíc jste omezeni volbou podlahové krytiny, musí to být nějaká co umožňuje dobrý prostup tepla. A pochopitelně, přírodní materiály budou s tímm jak budou vysychat pracovat, takže s tím počítejte předem, aby vás to pak nepřekvapilo.

Samotné topení II

2006-12-02T13:10:00.000-08:00

A totéž platí i o karmách, kotlech atd. Prostě dávejte si pozor co to kupujete, vyskytly se případy, kdy bylo papříklad v karmě polovina částí vyměněna za opravené díly z reklamací, a ty nové jaksi někdo prodal bokem. A to se bohužel může stát vždy a všude. Nemluvě už o tom, že to co vypadá na papíře dobře (kotel od ústředního topení) může být v reálu pěkně hnusná krabice, která vás bude v té chodbě mlátit přes hlavu, kdykoliv půjdete kolem. Případně zakopávat o trubky od něj. Případně co horšího, zakopávat o trubku plynovou, tu utrhnout by opravdu nebylo pěkné. Mimochodem, všechno kudy vede plyn musí být uzemněné, aby plyn nemohl vybuchnout od případné jiskry. On v něm sice nemá být žádný kyslík, takže by sám od sebe hořet neměl, ale čert tomu věř, tohle se nevyplatí podceňovat. A totéž při zapalování dotyčného zařízení. Vždy si dejte pozor, že opravdu hoří v pořádku, raději to chvíli ohlídejte. Jsou situace, kdy chytne třeba jen jeden z hořáků, plyn jde ale ze všech. Následné vzplanutí může uhasit i věčný plamínek, a pokud by nefungovala pojistka uzavírající v takové situaci přívod plynu, tak můžete vyletět do povětří. A nebo jen vyhořet, ono to v praxi vyjde na stejno. Ostatně, asi žádný způsob vytápění není bez rizika. U klasických kamen může ven vypadnout kus žhavého uhlí a zapálit, Elektrický přímotop umí zapálit opravdu snadno, elektrický ohřívač vody zase múže poklidně probíjet. Prostě nevyberete si, vždy je s topením spojené jisté riziko.

Samotná topná tělesa

2006-11-26T16:28:00.000-08:00

Musí krom funkčnosti splňovat i jistá estetická hlediska. Zkrátka a jednoduše řečeno, topení by mělo být udělané tak, aby neuráželo oči (a pokudmožno třebas ani nohy vystouplými trubkami, ani čímkoliv jiným. Chtějte vše vidět, ještě než vám to případná firma nemontuje. Orezlé trubky a topná tělesa ústředního topení mohou sice být naprosto v pořádku (ležely někde ve stavebninách pár týdnů na dešti) ale také mohou pocházet z nějaké bouračky a někdo je jen přetáhl letlampu či odlakovačem, a bůhví čím je to zanesené nebo kde prorezlé. Vždy bacha na podnikavce jež se snaží podobně vydělávat. ono totiž například právě tělesa ústředního topení jde jen tak naházet do ohně, pak umýt ředidlem, a vypadají skoro jako nová. Totéž třebas kotlík v karmě, do nové se dá zamontovat prohnilý v ceně váhy mědi a ten nový prodat jinde. Snad podezírám lidi okolo až příliš, ale bohužel jde spíš o špatné zkušenosti.

Všeho s mírou

2006-11-21T13:11:00.000-08:00

I izolace je ovšem potřeba patřičné množství. Ono totiž pokud vám investice 10 000 kč do lepšího odizolování jedné místnosti přinese roční úsporu 200 kč na topení, tak jde o nesmyslnou investici. Na druhou stranu, pokud za stejné odizolování budete předpokládat ušetřené teplo za 500 kč a více ročně, tak již to má smysl, a pokud by šlo o více jak 1000, tak je naopak investice velice rozumná, dá se očekávat že ceny energií asi neklesnou. Hlavně se soustřeďte na to, kudy vám teplo opravdu uniká, a co je prostě jen normální tepelná ztráta. Nemá smysl zateplovat dokonale zeď, pokud vám naprostá většina tepla uniká přes staré jednoduché okno a podobně. Také je potřeba porovnávat ceny různých zateplovacích materiálů.. Je pěkné, pokud přes speciální izolační hmotu uniká jen polovina tepla co přes normální polystyren, ale ne pokud dotyčný materiál stojí 4* tolik. To by pak bylo rozumnější dát na stěnu dvojí polystyrenovou izolaci, a vyjde vás to na polovičku.

Alternativní topení IV

2006-11-15T21:19:00.000-08:00

Další možností vytápění domu netradičními způsoby je využití metanu vznikajícího z odpadků. Obecně to funguje tak, že se odpad organického původu hází do uzavřené nádoby, kde hnije a vyvíjí topný plyn, a vyhozené do popelnice jsou až vyhnilé zbytky. V případě že je odpadů po ruce dostatek (například u zemědělců) tak jde o relativně ideální topení, protože kromě fyzické práce (nutnost umísťovat odpad do vyhnívacích nádrží, a jejich následné vysýpání) jde o topení prakticky zadarmo. V podstatě se tak topí hnojem a slupkami z brambor, které ovšem nijak netratí na své hodnotě jako biologické hnojivo, a lze je tak krásně využít prakticky beze zbytku. Jen je to poněkud nechutné a nehygienické.

Alternativní topení III

2006-11-07T14:27:00.000-08:00

Další možností alternativního vytápění je použití takzvaného tepelného čerpadla. To funguje na podobném principu jako lednička, látka s nízkým bodem vypařování je stlačena, a poté se rozpíná. Akorát že zde dotyčná látka ochlazuje kapalinu proudící (většinou) ve vrtu v zemi, využívajíce faktu, že pod hloubkou asi 3 metrů má země stabilních cca 10 stupňů, a namísto toho aby se po stlačení ohřátá ochlazovala vzduchovým chladičem jako právě u chladničky, tak prochází výměníkem tepla, kde ohřívá tekutinu kolující v topení domu. Zisk tepla je ale závislý ma elektrickém pohonu kompresoru. Na druhou stranu takhle získáte z KWH elektřiny asi 3-4* více tepla, než kdybyste použili elektrický ohřívač vody. Šikovné, ale bohužel, velice drahé, a bohužel, státní příspěvek jež kdysi značnou část ceny pokryl víceméně vymizel. Lehkým problémem také je, že takto teplou tekutinu nelze prohánět standartními radiátory, na to je příliš studená (max 50 C) jsou potřeba buď velkoplošná tělesa, nebo třeba topení ve zdi či v podlaze.

Alternativní zdroje II

2006-11-05T07:59:00.000-08:00

Ono i když se to nezdá, tak za použití vhodných přístrojů a nástrojů, a za následného vhodného využití se dá z přírody okolo nás vyždímet docela hodně tepla, za použití relativně malých množství elektřiny. Jednou z možností (relativně ne cenově náročných) je možnost využití kolektorů absorbujících sluneční světlo (teplo) do tmavé kapaliny. Na rozdíl od solárních článků, jež dodávají minimum elektřiny, tepelný kolektor o ploše několika málo metrů čtveřečních dokáže dodat (i v zimě) překvapivé množství tepla. V dobře izolovaném objektu se dá říci, že naprostou většinu, až skoro všechno. Podobné systémy totiž využívají nějakou akumulační nádrž, (obvykle o objemu několik kubíků) jež dokáže značné množství tepla uskladnit ještě před opravdovou zimou, případně za pěkných slunečných dnů, a vydávat jej až později, když slunce nesvítí. Vlastně jediná energie potřebná k tomuto topení je malé množství elektřiny pohánějící čerpadlo jež žene teplou náplň dolů do akumulační nádoby, a studenou nahoru, aby se ohřála. Jedinou nevýhodou je to, že musíte mít pro jistotu ještě druhý zdroj tepla, pro případ že by nastala delší dobu zima taková, že solární energie nestačí. Na druhou stranu ale, přitápět měsíc v roce malým plynovým nebo elektrickým kotlem na poloviční výkon je mnohem výhodnější, nežli topit jím naplno celou topnou sezonu. Bohužel, druhý problém je cena, všechno něco stojí, a kolektory nejsou zrovna nejlevnější. Ale na druhou stranu, těžko si lze představit ekologičtější způsob získávání teplé vody.

Zateplování

2006-11-04T19:39:00.000-08:00

Když jsem minule mluvil o tepelné izolaci, nějak mi nedošlo, že je to až nechutně aktuálně kutilské téma. Abych vysvětlil: babička žije v takové té půdní nástavb, co jí podstatné část čouhá do prostoru, a dům je odfláknutý až nechutně, na izolaci se jaksi asi nedostalo (Nebo měl stavbyvedoucí perfektně izolovanou chatku) A tak bylo nutné ve dnech počínající zimy nějak řešit právě problém ztrát tepla. Nu a jelikož byl k dispozici starší koberec, dobře vypadající, ale nevyhovující na podlahu, tak jsme se rozhodli udělat izolaci právě z něj. Tedy, ne přitlouct koberec na celou stěnu, to by asi vypadalo drasticky, ale celá ta z domu vyčnívající část dostala do výšky metr deset dvojitou vrstvu koberce, dole založeného pod koberec na podlaze, nahoře přichyceného lištami. Výsledek vypadá docela elegantně, a musím říct, že izolační účinky se projevily prakticky okamžitě, během asi hodiny se v bytě citelně oteplilo, aniž by kdo sahal na nastavení kamen. A přitom jde o směšnou cenu materiálu, ve srovnání s profesionální izolací. Více než 10m délky stěny vyšlo na necelých 300 kč, což se nepochybně vyplatí již za jedinou zimu na ušetřeném topení.

Topení: Alternativní zdroje

2006-11-02T10:34:00.000-08:00

Již delší dobu existují různé alternaivní možnosti, jak si při topení pomoci samotnou přírodou. Každopádně ale nejen při jejich využití by se mělo napřed předcházet tepelným ztrátám. Čili napřed na domu (vnějších stěnách bytu, a nemyslete si, že stěnou na codbu nebo do vedlejšího pokoje neuniká teplo) zařídit důkladnou izolaci. U nového domu či bytu není problém, u staršího dome se prostě provádí zvenčí. Problém je u stařších bytů, kde se pak domácí (ostatní spolubydlící) rozhodnou, že žádné zateplování celého domu nebude. I pak se ale vždy dá prostě zateplit jen samotný byt, a to přiděláním izolace na vnější stěny. (ty sice ztloustnou o pár cm, ale co se holt dá dělat?) Náklady na vytápění dotyčného obydlí se obvykle dají relativně snadno srazit o přibližně 50%, s trochou snahy (hlavně u novostaveb, když je pořádně zpracovaný projekt, ne jako od šikulů co vyjdou ze školy a něco narýsují za odpoledne a ono to pak spadne, nebo se ukáže že zapoměl vyprojektovat dveře na záchod, a blbí ale disciplinovaní uprajinci to tak opravdu postavili. (bohužel, to neni vtip..)) i stavba mnohem nenáročnější. Takzvané nulové domy mají oproti běžné stavbě spotřebu energie nižší o více jak 80%, a to nejen na vytápění, ale většinou bývají stavěny tak, aby šlo i o teplou užitkovou vodu, případně v létě úspora za elektřinu na nepoužívání klimatizace. (a přesto se v nich nepečete) Ale o tom až zase příště, zdá se mi, že se nějak moc rozkecávám.

Topení: ústřední

2006-10-24T21:20:00.000-07:00

Mít jeden centrální zdroj tepla, a od něj rozvedené potrubí po bytě nemusí být úplně estetické, ale zato je to ekonomicky velice výhodné. Totiž dokonce ideální, v případě že jde o nějaký ten kombinovaný kotel, který rovnou dodává i teplou vodu do kuchyně a koupelny. Výhodou je to, že obvykle využívá energii (jedno jestli plyn nebo elektřina) značně efektivně, a navíc bývá na obsluhu nenáročný. Naopak nevýhoda je v obvykle značně vysoké pořizovací ceně (desítky tisíc kč) a v případě kotle plynového ještě nutnost odvodu spalin do komína. Jen jako takovou perličku uvedu příklad: kamarád měl takhle zařízené topení, a jelikož dům byl již moderní a postavený bez komína, tak zplodiny vedl komínovou vložkou umístěnou ve světlíku. A když po letech kotel měnil, tak se řemeslník montující nový nestačil divit. Ona ta vložka končila po asi dvou metrech, zbytek někdo ukradl.

SAmozřejmě k ústřednímu topení jsou i kotle na pevná paliva. Je to velice vhodná alternativa na chalupu či chatu, ale k použití do bytu se opravdu nehodí. A víceméně už ani do celých domů, jak to bývalo kdysi zvykem. Kdo by měl zájem muset platit topiče a zajišťovat uhlí.

Topení: Koťata

2006-10-18T03:02:00.000-07:00

Sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo. Ve skutečnosti vrahy zvířátek upřímně opovrhuji, ale ono se říká, když je v místnosti zima: Tady se topí, tak leda koťata. A možná v tak teplých místnostech skončíme jednou všichni, zelení fanatici se snaží narvat do vlády, a jestli se jim o povede, tak sbohem teplo. Navzdory "Globálnímu Oteplování" bývá totiž jaksi v zimě čímdáltím větší zima, a zelení hodlají řešit problémy matičky země tím, že zdraží na co přijdou. Ne zatrhnutím ČEZu vyrábět v severočeských elektrárnách elektřinu za korunu Kilowatt a prodávat jí domácnostem za 4* větší cenu. Ne je odsířit. Respektive to by rádi, ale když se měl přer pár lety těžit vápenec (Už si nepamatuji kde přesně, ale to není důležité..) potřebný na dotyčné odsíření, vznikla tak zelená protest akce, že projekt zrušili. Ono totiž by byly zapotřebí odborníci, a ne banda populistů, co se chtějí posadit do teplého křesla ve jménu matičky přírody. Jinak si totiž opravdu asi nezatopíme.

Topení: Elektřina

2006-10-14T01:23:00.000-07:00

Elektrické vytápění by se dalo v zásadě rozdělit na tři různé varianty: Elektrický kotel ústředního topení (O tom ale až u ústředních topení) přímotopy (infrazářiče, různé ty teplovzdušné kostky a podobně) a akumulační kamna, olejové radiátory a podobně. Přímotopy jsou poměrně šikovným zdrojem tepla, protože infrazářiče a podobné ohřívají rovnou místo, kam jsou namířeny, ne napřed vzduch, a naopak takové ty různé teplovzdušné ventilátory vyfukují směrem k cíli vzduch patřičně ohřátý. Jejich nevýhodou je ale přesně totéž co je jejich výhoda: ohřívají jen některá místa, takže zbytek místnosti je v zimě, a navíc mají opravdu značnou spotřebu. O něco lépe jsou na tom klasická akumulační kamna, protože se ohřívají v noci, za nižší sazbu za elektřinu. Nicméně i tak je ta spotřeba značná. A což teprve u těch různých malých radiátorů, ohřívaných elektricky? Tam sahá opravdu až do nebes. Zas ale ne druhou stranu, právě takový malý radiátorek na elektřinu není obvykle hlavním topením, a když holt je venku opravdu krutá zima, tak asi nejde šetřit a mrznout. Obecně se ale dá říct, že ačkoliv je elektřina ušlechtilou energií (Hm, kdo to tvrdí asi neviděl severočeské elektrárny a jejich komíny kouřící tuny zplodin z hnědého uhlí...) tak používat jí k topení je sice šikovné (otočit knoflíkem) ale velmi drahé, dražší než plyn, mnohem dražší než ostatní možnosti topení.

Topení, plynová kamna

2006-10-10T03:57:00.000-07:00

Kamna na plyn, ať již klasické wavky nebo jiná značka, nástěnné pod okno, nebo uvnitř u komína. Mají své výhody, člověk jen otočí kohoutkem a má teplo. Tedy, pokud termostat funguje tak jak má, a pokud není náhodou výpadek plynu, ale to se přecijen poslední dobou nestává tak často. Horší už to je s ekonomikou provozu, protože podobná kamna nejenže nespalují plyn se storpocentní účinností, ale navíc ohřívají také značné množství vzduchu z venku (který se pak zase vyfukuje ven, jen teplý) a ohřívají jen jednu místnost. Také vzhledem k ceně plynu není podobné topení ideální. A když už, tak opravdu pokudmožno pod okno, mít kamna u komína je značně nevhodné z hlediska vyhřátí místnosti, počítejte s tím, že bude u okna (a vnější zdi) zima, a naopak uvnitř vedro.

Topení, klasická kamna

2006-09-12T02:58:00.000-07:00

Kamna na pevná paliva jsou dnes topením opravdu zastaralým, ve městě se prakticky již nepotkají. Zato na vesnici, to je jiná, tam jsou k vidění naprosto běžně. Je nutné přiznat, že bez ohledu na svou pradávnost mají kamna jisté výhody: zatopíte si kdy chcete, pokud máte přísun nějakého levnějšího paliva (odpadní dříví z pily například) tak si zatopíte i velmi levně. Na druhou stranu, o kamna je nutné se značně obtížně starat, vybírání popelu dělá svinčik, je nutné každou chvíli přikládat, značná část tepla ze spáleného paliva utíká bez užitku do komína.. Prostě kamna jsou věc na chalupu šikovná, ale do bytu by si je dnes dal asi jen zavilý masochista. To když už, tak jsou mnohem lepší moderní druhy kamen, jež spojují výhody lepšího spalování, a nezřídka i kotle od ústředního topení. Však také stojí desítky tisíc kč. (Běžně 15-20 tisíc i víc)

Topení úvod

2006-08-04T23:55:00.000-07:00

Každý byt či dům potřebuje nějaké to vytápění. Možností je mnoho, pro většinu lidí je asi nejpodstatnější to, kolik budou muset platit, a jak je složitá údržba potažmo obsluha dotyčného topení. Pojďme se tedy v několika příštích dnech podívat na jednotlivé možnosti topení. Každopádně ale počítejte s tím, že předělávání topení není nejlevnější ani nejsnadnější záležitostí, a vyplatí se to pravděpodobně až za mnoho let. A navíc jde o záležitost poměrně zdlouhavou (nejde o práci na jedno odpoledne) a následky na bytě budete řešit pravděpodobně ještě po několika týdnech.

Dlažba

2006-08-02T05:14:00.000-07:00

Leštěná mramorová podlaha a obrovské sály, to patřilo k minulosti. Nicméně dlažba se na podlahy stále používá. Skoro vždy má z důvodů snadnější údržby dlážděnou podlahu koupelna a záchod, nicméně to neznamená, že nebývá k vidění i jinde. Co je potřeba, pokud chcete například vydláždit předsíň nebo kuchyň? Případně nějakými ozdobnými dlaždicemi obývák? V první řadě rovný podklad (rovný holý beton) a patřičné dlaždice. Zdaleka ne všehny se totiž hodí na podlahu, mnoho dlaždic se vyrábí jen relativně tenkých a měkkých, ty se používají na obklady stěn, nejsou určeny k chození. Dále pravděpodobně budete potřebovat něco k nařezání krajních dlaždic na míru, snad do žádné místnosti nevyjdou přesně na počet, tak aby některé nepřečnívaly. Dnes podobná výbava není problém, řezák podobný tomu na sklo stojí pár stokorun, pokud chcete ušetřit tisíce kč za pokládku odborníkem, tak je to rozhodně dobrá investice. (A že nerozdíl od mnohého dalšího, na pokládku dlažby na zem je odborník vcelku netřeba, pokud jste alespoň trochu šikovní.) Dlažba se klade do ridčího cementu, hlavně je potřeba jej nechat dostatečně vytvrdnout, než po tom skusíte chodit. Dlážděné povrchy se snadněji udržují (stačí setřít a je hotovo) ale na druhou stranu jsou relativně chladné, a tak pokud nemáte podlahové topení (a pak má zas naopak pokládka dlažby odborníkem veliký smysl) tak počítejte že v místě kde je položeny bude vždy od podlahy chladněji.

Samotná instalace

2006-07-28T04:22:00.000-07:00

Projektovat nové rozvody elektřiny by měl odborník. Nejen proto, aby zvolil patřičně silné kabely, jističe, vypínače a zásuvky, ale také z důvodu, že každou zásuvku, každý vypínač je potřeba zapojit přes vhodnou ochranu. V případě že jde o spotřebič (jedno jestli v zásuvce, nebo světlo na zdi) umístěné v pokoji, či na chodbě, stačí pouze normální jistič, který pokud se něco stane tak přeruší proud. Ovšem v místech kde se předpokládá možné spojení vody a elektřiny je potřeba postupovat výrazně opatrněji, vše musí být důkladněji uzemněno, a navíc nelze použít normální jističe. Ty totiž fungují sice spolehlivě, ale také relativně pomalu, takže než by vypojily přívod proudu, velmi často by došlo ke smrtícím úrazům elektřinou. Proto se používají jejich speciální varianty, které v případě problému okruh rozpojí mnohem rychleji, ale pochopitelně jsou mnohem složitější, a tudíž i dražší. A navíc, žádná ochrana není opravdu okamžitá, ani v sebelépe jištěné koupelně si ve vaně nepouštějte fén nebo rádio, neštěstí se vždy může stát.

Zásuvky

2006-07-25T14:42:00.000-07:00

Protože asi uvažujeme o předělávce elektřiny uvnitř bytu, tak nám půjde o zásuvky uvnitř. Ony totiž existují i zásuvky vnější, ty jsou udělané tak, aby do nich pronikalo mnohem méně vlhkosti, jejich zadní část je dokonce zcela vodotěsná, mají dvířka, jež se zavřou v době kdy nejsou používány, aby do nich n epronikala špína a podobně. Nicméně jsou opravdu vhodné pro popužití zvenčí, a nebo například v dílně a podobně. Uvažujeme tedy zásuvky normální, vnitřní, zasekávací do zdi. Pokud už potřebujete předělávat celé rozvody elektřiny, tak to má výhodu v tom, že si necháte udělat zásuvky na místě kde je potřebujete, a ne tak, že jsou nepřístupné za nábytkem, příliš daleko a podobně. Nechte zásuvek udělat dost. Dvě dvojzásuvky na jednom místě vás vyjdou o stokorunu dráž než jedna, a pokud náhodou potřebujete zapojit (třeba jen na chvíli) více spotřebičů, tak nemáte dilema který vypojit, nebo případně zdi ozdobené rozdvojkami. Konkrétně v místě předpokládaného výskytu počítačů nemůže být zásuvek nikdy dost: počítač, monitor, reproduktory, tiskárna, nějaká ta lampička, dost často se hodí tam mít nabíječku na telefon, v létě větrák, napájení zařízení přes nějž jste připojeni na net (adsl modem, wifi ap a podobně) prostě není problém, aby jeden pracovní stůl s počítačem zabral i deset zásuvek. A totéž platí o kuchyni, kde bývá velmi často zapojena do jednoho místa lednička, rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba, myčka na nádobí, nějaký ten toustovač nebo topinkovač.. Prostě i tam je toho mnoho. Mimochodem, podle současných předpisů mají být jednotlivé zásuvky umístěné poměrně vysoko na zdi, aby na ně nedosahly děti. Ale to by opravdu měl ohlídat ten kod rozvod navrhuje.

Jističe

2006-07-22T15:22:00.000-07:00

Jističe jsou značně důležité, protože odpojují přívod elektřiny do poškozeného či zničeného spotřebiče. Nicméně někdy jsou naopak poměrně na škodu. Například pokud máte zapojených několik spotřebičů v prodlužovačce, nebo prostě tam kde jsou zapnuty jedním stiskem vypínače všechny najednou. Ono totiž některé jističe jsou tak citlivé, že je stačí "vyhodit" proudová špička pocházející z nabíjejících se kondenzátorů ve zdrojích. konkrétně třeba kombinace dvou počítačů i s monitory a navíc televize rozvedených z jediné zásuvky spolehlivě rozpojí desetiampérový jistič, i když je celková spotřeba elektřiny u všech zapnutých spotřebičů sbídou poloviční. Proto si napřed rozmyslete co a kde chcete mít, a pokud si nejste jistí, nechte raději udělat třeba na každou místnost vlastní jistič na zásuvky, ono to vyjde o pár stokorun dráž, ale budete mít jistotu delší životnosti spotřebičů.

Elektřina a zásuvky

2006-07-19T07:36:00.000-07:00

Rozvody elektřiny jsou v ybtě velmi důležité, vždyť kdo by si dnes svítil petrolejkou že? Prakticky veškeré spotřebiče dneška jsou elektrické, nepočítaje v to občas nějakou tu plynovou karmu nebo sporák. A tudíž je zapotřebí se postarat o to, aby měly přísun elektřiny zajištěný patřičně na úrovni. A to jak z hlediska toho, že dnešní spotřebiče jako jsou rychlovarné konvice a mikrovlné trouby opravdu potřebují trochu více proudu než žárovka čtyřicítka, na kterou byly mnohé elektroinstalace dělané, tak i z důvodů bezpečnostních. Například za jisté éry často používané hliníkové kabely se při větším průtoku proudu přehřívají. Jednak tím naprosto zbytečně roste odpor a spotřeba, ale npaříklad je také nebezpečí vzniku požáru. A to už není žádná srandička. Navíc nekvalitní vedení způsobující výkyvy v napájení nesvědčí ani spotřebičům, třeba takové televize a počítače jsou zrovna na tohle docela citlivé. Co je tedy potřeba udělat, aby byly pokudmožno všechny spotřebiče spokojené, a vy s nimi neměli problémy? To je krásný námět na pár článečků, očekávejte je zde v průběhu pár dnů.

Podlaha 3

2006-07-02T20:53:00.000-07:00

Pod nově pokládanou podlahu se dává kromě parotěsné fólie ještě několik milimetrů tlustá vrstva takového bublinkatého plastu, jež jednak zajišťuje, že se podlaha neodírá přímo o beton, a navíc dorovnává menší místní nerovnosti. Nu a na to se již pokládají jednotlivá prkna podlahy. Podle typu dnes většinou opatřená zámky, takže se jen přiloží k sobě a doklepnou kladívkem. Lepení již patří minulosti, to má výhodu, že pokud se vám nějaký kousek podlahy poškodí, tak je možné patřičnou část zpětně rozebrat a poškozené prkno (lamelu) prostě vyměnit. Stejně vám pravděpodobně nevyjde podlaha tak, aby vám ani jedno prkénko nezbylo. A pokud ano, tak možná raději kupte balík do rezervy, za pár let se nepochybně bude vyrábět jiný vzor. Hlavně pokud jde o podlahu kde se dá očekávat možné poškození. (Například v kuchyni, spadne sklenička, talíř, palička na maso.. Prostě se stane.)

Podlaha 2

2006-05-30T11:37:00.000-07:00

Jaký vlastně materiál na podlahu? Pokud chcete v dané místnosti položit koberec či linoleum, tak to pro vás v tomto okamžiku prakticky končí, protože prostě koupíte dotyčný materiál a necháte si ho položit (nebo si položíte sami). Nicméně pokud zamýšlíte prkna, parkety, nebo dnes oblíbenou plovoucí podlahu (pozor, to neznamená jen laminát, plovoucí podlaha je typ pokládky, ne materiálu.. ten může být i přírodní) tak se vás týkají ještě další srandičky.. Jako například obvodové lišty (okolo místnosti) přechodové lišty (práh už není moderní.. ale ono vlastně stejnou funkci má i spodní část futra od dveří). A podlahy se obvykle pokládají ještě na parotěsnou fólii. Její funkci snad není potřeba nijek zvlášť vysvětlovat, prostě zabraňuje prosakování vlhkosti, jak směrem od vás dolů, tak od spodního souseda k vám. Ale o tom zas až příště.

Podlahy 1

2006-05-20T15:37:00.000-07:00

Dobře, základem podlahy je ten víceméně rovný beton. Co ale s tím pokud rovný není? Prakticky každá podlaha snese nějaké to zakřivení, ale co je moc, to je moc, rozdíl větší než asi půl centimetru se musí řešit jinak. Kdysi bylo prakticky jediným řešením podlahu trochu omlátit a vylít pořádně betonem znovu, tentokrát rovně, dnes naštěstí existují i jiné možnosti. Konkrétně jde o lepidlo gumoidní svinstvo zvané samonivelační stěrka. Ta existuje v pytlích podobně jako cement, stačí ji rozdělat v patřičném množství vody, a po podlaze rozlít a rozetřít. Samonivelační se jmenuje protože se sama rozlije a vytvoří vodorovný povrch. Věcička šikovná, má to jen jednu nevýhodu, a sice při vyšších vrstvách schne opravdu docela dlouho. (tenká vrstva schne týden, tlustší (nad cm) několik týdnů.) Po tuto dobu se samozřejmě po podlaze nedá chodit, což je docela nepříjemné, ale i v normálním bytě se to dá zvládnout, prostě vzít napřed jeden pokoj, pak z toho dalšího případně polovinu.. No, pokud to musíte dělat postupně, tak vám srovnání podlahy zabere docela dlouhý čas.

Což takhle začít od podlahy?

2006-05-16T12:18:00.000-07:00

Ačkoliv by se to mohlo zdát relativně nedůležité, tak podlaha je prostě základ. Už proto, že na ní stojí veškerý nábytek, doplňky a podobně, a tak pokud s ní hodláte něco udělat, tak je asi nejvhodnější doba to tropit dříve než si jí plně nastěhujete a pak budete řešit problémy kam posunout skříň a tak.
Co je vlastně podlaha? Pokud pomineme chalupy, jež mívají podlahu trámovou dřevěnou, tak by se dala odpověď zjednodušit na: Víceméně rovná betonová deska. Což víceméně vyhovuje. V bunkru nebo továrně, ale ne v bytě. Asi nikdo nehodlá pobíhat po holém betonu, nemluvě už o tom, že další krytina mívá i nezanedbatelnou funkci izolační. Pokud bydlíte někde odkud by vám spodem utíkalo teplo (přízemí, ned prázdným bytem, nad nebytovými prostory kde se netopí..) tak se vám pokrytí holé betonové podlahy velice rychle vyplatí i z hlediska finančního. A krom toho, opravdu by se vám chtělo pobíhat po betonu? pochybuji. Takže bude následovat povídání o podlahách a o tom co s nimi.

2006-05-13T06:25:00.000-07:00

Každý člověk touží po svém hnízdečku a jak praví jistá písnička "kdo židli má, bydlí!" Nojo, ale ono to není jen tak, jen židle nepostačí. Ve stylu strejce z filmu Na samotě u lesa by bylo možné vypočítávat, co všechno člověk ještě potřebuje: postel a peřiny, povlečení a deky, záclony a závěsy na okno, stůl k té židli, skříně na šaty, knihovnu, umyvadlo do koupelny a zrcadlo, věšák na ručníky a koš na špinavé prádlo, ledničku, pračku, sporák a kredenc na nádobí na zem koberce a předložky, před vstupní dveře rohožku... Člověk to má prostě mnohem komplikovanější než zvířátko, které si vyhrabe noru nebo ptáček, který vystaví hnízdo. Naštěstí, dnes je široká nabídka obchodů, dokonce i zásilkových nebo internetových, kde si člověk přinejmenším značnou část z toho může vybrat a objednat až do domu, jen když na to má. A o tom, co se mu muže hodit a co třeba zase ne, o tom si tady leccos povíme.

Poděkování

2006-05-07T01:47:00.000-07:00

Chtěl bych tímto poděkovat týmu adminů za smazání původního blogu. No, ne že by byl až tak na úrovni, ale naštve to, pokud člověk přijde jednorázově o několikaměsíční práci. Doufám že podruhé se budou milánkové krotit.